Přečtěte si

(6. 6. 2021)

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Analytici: Evropské zásobníky plynu nebudou před letošní zimou zdaleka naplněny
Podle odhadu analytiků se bude úroveň hladiny zaplnění evropských zásobníků zemního plynu pohybovat počátkem října mezi 70 až 75 % kapacity. Oproti minulým rokům by tak měla být hladina podstatně níže, což by mělo mít vliv i na ceny zemního plynu v Evropě.
 
Podle společnosti Ganexo by evropské zásobníky měly být počátkem října na 73 % zaplněnosti, což je dle jejich propočtů 15 procentních bodů pod dlouhodobým průměrem. V loňském roce byla na počátku října zaplněnost evropských zásobníků na 94,7 %, rok předtím na 97 %.
 
2. Zástupce evropské komise varoval před neuváženým dovozem "zelené" elektřiny a vodíku do EU
Dovoz elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) či tzv. zeleného vodíku z oblastí jako severní Afrika či Blízký východ za účelem pomoci při dosažení klimatických cílů EU dává smysl pouze za předpokladu, že exportující země sami navýší využití elektřiny z OZE. Podle zahraničního serveru Montel to uvedl zástupce generálního ředitelství pro energetiku při Evropské komisi Florian Ermacora.
 
Evropská komise plánuje podle v únoru zveřejněných plánů poskytnout zemím v okolí Středozemního moře pomoc s investicemi v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a v budoucnu také zeleného vodíku. Součástí plánů je také import elektřiny z OZE či zeleného vodíku z těchto zemí do EU.
 
3. Solárních elektráren v ČR násobně přibude, z fondu na ně půjde již v létě 4,5 mld. Kč
V Česku v následujících letech násobně přibude fotovoltaických elektráren. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na dnešní tiskové konference řekl, že Modernizační fond by mohl do roku 2030 zvýšit jejich instalovaný výkon v ČR ze současných 2,2 gigawattu na sedm až 14 gigawattů (GW), záležet podle něj bude na ceně emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.
 
Brabec řekl, že rekordní ceny emisních povolenek naznačují, že uvolněná částka by ve finále mohla být téměř dvojnásobná. Uhelné elektrárny nyní mají v Česku podle dat Energetického regulačního úřadu instalovaný výkon asi deset GW, jaderné 4,3 GW.
 
4. Španělsko chce zdanit staré bezuhlíkové zdroje, kterým kvůli drahým povolenkám vzrostla ziskovost
Španělská vláda navrhla nový zákon, kterým by zdanila část zisku starých elektráren s bezemisní výrobou, které nejsou zatíženy vysokou cenou emisních povolenek. Vybrané finanční prostředky, které by mohly dosáhnout až jedné miliardy eur, by měly putovat na podporu obnovitelných zdrojů a boj s energetickou chudobou.
 
Vysoké ceny emisních povolenek, které v posledních měsících prudce vzrostly na historická maxima, se negativně podepisují na hospodářských výsledcích řady fosilních elektráren napříč celou Evropou. V případě zdrojů, které nejsou povolenkami zatíženy, však má současný nárůst cen elektrické energie pozitivní vliv na jejich ziskovost.
 
5. Poslanci rozhodují o biometanu. Obnovitelný plyn může nahradit až čtvrtinu spotřeby v domácnostech
V evropských zemích za posledních deset let čtyřikrát vzrostl počet bioplynových stanic, které očištěním od příměsí vyrábějí biometan. Ten je obnovitelnou verzí zemního plynu, kterou lze bez překážek vtláčet do plynárenské soustavy a využít stejným způsobem jako klasický plyn. V Česku zatím funguje jedna taková stanice v Rapotíně, která je napojena na síť největšího distributora plynu GasNet. Do konce desetiletí by ale takových bioplynek mohly být dvě stovky a ročně by mohly zajistit 500 milionů kubíků biometanu.
 
Ostře sledovaná novela českého zákona o podporovaných zdrojích energie určí nejen budoucnost rozvoje často diskutovaných solárních a větrných elektráren, ale také obnovitelného zdroje, který sehraje důležitou úlohu ve stabilizaci energetického systému v době rostoucího podílu zelené elektřiny v síti. Do dalších let totiž rozhodne také o podpoře pro bioplynové stanice, které umožňují získávat energii ze zemědělských zbytků nebo biosložky komunálního odpadu. Po dvaceti letech od svého zavedení teď totiž končí současná forma podpory bioplynek a rozhoduje se, zda a v jaké podobě bude pokračovat.
 
6. Dánsko zrušilo povolení pro plynovod, který má přepravovat norský plyn do Polska
Dánsko zrušilo povolení pro plánovaný plynovod Baltic Pipe, který má přepravovat norský plyn do Polska. Rozhodnutí zdůvodnilo potřebou posoudit dopady projektu na místa výskytu některých druhů myší a netopýrů, informovala dnes agentura AP.
 
Polsko doufalo, že mu nový plynovod pomůže snížit závislost na dodávkách energie z Ruska. Dánsko povolení pro plynovod vydalo v roce 2019, píše AP.
 
7. Dvě vyřazené uhelné elektrárny budou i nadále stabilizovat německou soustavu
Německo má za sebou již dvě kola aukcí, jejichž cílem je poskytnout provozovatelům uhelných elektráren finanční motivaci k ukončení jejich provozu před koncem jejich životnosti. Vyřazené staré uhelné bloky však mohou po jistých úpravách i nadále sloužit, a to jako prvky pro stabilizaci provozu tamní soustavy.
 
Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur v tomto týdnu schválil plány na konverzi generátorů uhelných bloků Westfalen E a Heyden, jež by na základě úspěšné účasti v aukci měly přestat prodávat elektřinu na trhu ke konci letošního roku, na synchronní kompenzátory. Zařízení uhelných elektráren tak najde využití i po ukončení výroby elektřiny, a to v podobě poskytování jalového výkonu pro řízení napětí v soustavě.
 
8. Zástupci evropských energetických společnosti se obávají rozšíření systému EU ETS
Evropské energetické společnosti vyjádřily na úterní online konferenci obavu nad dopadem návrhu na rozšíření systému EU ETS. Systém se má dle plánů Komise rozšířit o vytápění a dopravu.
 
Cena emisní povolenky s dodávkou na prosinec 2021 se aktuálně pohybuje okolo 51 až 52 EUR/t CO₂ a vytáhla s sebou i forwardové ceny elektrické energie v ČR. Kontrakt bsld-Cal22 (tzn. kontrakt na rok 2022, základní zatížení) se pohyboval během pátečního dne okolo 66 EUR/MWh.
 
9. PPS: Závislost na větrných elektrárnách může ve Švédsku ovlivnit bezpečnost dodávek elektřiny v zimě
Otázka bezpečnosti dodávek a zajištění dostatku výkonu v zimním období je s postupným růstem výkonu instalovaného v intermitentních obnovitelných zdrojích se současným úbytkem konvenčních kapacit stále aktuálnější. Podle provozovatele švédské přenosové soustavy by tyto faktory spolu se síťovými omezeními mohly ztížit dovoz elektrické energie do země v období špičkové poptávky.
 
Švédsko by v letošním roce mělo zprovoznit větrné zdroje o výkonu zhruba 2,9 GW. Podle tamního provozovatele přenosové soustavy (PPS) Svenska kraftnaet je nicméně jimi dodávaný výkon obvykle nízký v období extrémních mrazů, kdy stoupá poptávka po elektřině.
 
10. Havlíček: Vláda bude rozhodovat o miliardové pobídce pro továrnu na baterie
Vláda by měla během následujících týdnů rozhodnout o pobídce v řádu jednotek miliard korun, aby v Česku vznikla továrna na baterie pro elektroautomobily. V dnešním vystoupení ve Sněmovně před hlasováním o nedůvěře kabinetu to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). V polovině března ministr řekl Hospodářským novinám (HN), že česká vláda o projektu jedná s německou automobilkou Volkswagen.
 
„Během následujících týdnů máme rozhodnout o podpoře v řádu jednotek miliard korun, které půjdou do největší investice této vlády, a to je Gigafactory – fabrika na výrobu baterií,“ řekl dnes Havlíček.
 
Autor: oenergetice.cz, 6. 6. 20201

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« červenec 2021 »
PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031