Přečtěte si

(3. 5. 2021)

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Práce na dokončení Nord Stream 2 zrychlují, plynovod nyní pokládají dvě lodě
Práce na dokončení pokládky zbývající části plynovodu Nord Stream 2 nabírají na obrátkách poté, co se během tohoto týdne připojilo k pracím druhé plavidlo. Dokončení projektu, které bylo původně plánováno na konec roku 2019, nabralo zpoždění z důvodu sankcí ze strany USA, které se snaží spuštění plynovodu zabránit. Podle zástupce ruského parlamentu by tak plynovod mohl být dokončen do konce léta.
 
Kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, je opět o krok blíž k dokončení. Podle developera projektu se na začátku tohoto týdne připojilo k pokládce zbývající části plynovodu další plavidlo. Ke konci března podle serveru S&P Global zbývalo položit zhruba 121 km potrubí, z toho 93 v dánských vodách a 28 km ve vodách Německa.
 
2. Výstavba jaderné elektrárny Vogtle v USA zaznamenala dva důležité milníky
Na třetím bloku jaderné elektrárny Vogtle začaly tlakové a teplotní zkoušky reaktoru. Během těch jsou reaktorové systémy testovány na normální provozní podmínky. Zároveň byl na čtvrtém bloku umístěn poslední stavební modul.
 
Společnost Georgia Power oznámila odstartování horkých funkčních testů na třetím bloku elektrárny Vogtle, který je umístěn poblíž Waynesboro v Georgii. Testování zahrnuje zvýšení teploty chladiva reaktoru a zajištění testů prokazujících správnou funkci systémů chladicích okruhů a přidružených bezpečnostních systémů. Tyto testy musí být provedeny ještě před zavezením reaktoru jaderným palivem. Zkoušky prokáží správnou funkčnost tepelného cyklu elektrárny a ověří soulad chování jaderného ostrova s požadavky návrhu zařízení.
 
3. Panelisté Hydrogen Summit: Vodík není zázračné řešení pro dekarbonizaci
Panelisté virtuálního Hydrogen Summit pořádaného v úterý listem Financial Times uvedli, že by vodík mohl během tří dekád tvořit až 15 % globálního energetického mixu. Spíše než zázračné řešení by však vodík měl představovat jeden z prostředků pro dekarbonizaci. Informaci přinesl zahraniční server Platts.
 
„Otázky ohledně účinnosti, nákladů na produkci a navýšení produkce jsou ve spojitosti s vodíkem stále diskutovány, ale neměly by být omezujícím faktorem bránícím nastartování tohoto trhu,“ uvedl na konferenci David Bryson, provozní ředitel společnosti Uniper.
 
4. V areálech vyřazených uhelných elektráren v USA by mohly vyrůst malé jaderné reaktory
Přestože se výroba elektřiny v uhelných elektrárnách v USA částečně zotavila z loňského propadu, dlouhodobě je na ústupu a řada uhelných elektráren v posledních letech ukončila svůj provoz. Podle amerického senátora a výkonného ředitele největší veřejné energetické společnosti v zemi by areály uhelných elektráren, jež byly vyřazeny z provozu, mohly v budoucnu dále sloužit k výrobě elektřiny, a to pomocí malých modulárních jaderných reaktorů.
 
V posledních letech ukončily v USA provoz stovky uhelných bloků, a to zejména kvůli konkurenci v podobě levnější výroby elektřiny z plynu a rostoucí výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle agentury Reuters ukončilo od roku 2010 provoz již více než 250 uhelných elektráren,
 
5. Evropský regulátor: Náklady na nákup zemního plynu v EU rekordně poklesly
plynovod
Podle předběžné zprávy agentury ACER o evropském trhu se zemním plynem v loňském roce rekordně poklesly náklady na nákup zemního plynu na velkoobchodních trzích. Meziročně se jedná o pokles v průměru o 4 EUR/MWh. Při srovnání průměrné ceny mezi lety 2012 a 2019 pak byl loňský průměr dokonce o 8 EUR/MWh nižší.
 
Počátkem tohoto týdne představila agentura ACER (Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů) předběžné výsledky svého každoročního reportu o velkoobchodním trhu se zemním plynem v Evropské unii. Podle reportu poklesly náklady na nákup plynu o 4 EUR/MWh, přičemž ACER posuzoval cenu, za kterou jsou v průměru obchodníci s plynem schopni nakoupit na velkoobchodním trhu.
 
6. ČVUT vyvinulo sondu pro měření spotřeby elektřiny nevyžadující zapojení do obvodu
Novou sondu pro kontrolu spotřeby energie vyvinuli vědci z ČVUT. Podle výzkumníků oproti standardním řešením odečtu energie nevyžaduje zapojení do elektrického okruhu. Lze ji tak využít v podstatě kdekoliv. Sonda nyní prochází poslední fází testování v terénu, uvedla mluvčí ČVUT Andrea Vondráková v dnešní tiskové zprávě. Na projektu pracovali odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
 
Vedoucí katedry Jiří Vodrážka uvedl, že tým využil bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájení libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve.
 
7. Řecko ukončí výrobu elektřiny z uhlí v roce 2025
Uhelná elektrárna Ptolemaida přejde v roce 2025 z uhlí na zemní plyn. Tím se v Řecku ukončí výroba elektřiny z uhlí. Všechny ostatní řecké uhelné elektrárny mají ukončit provoz již v roce 2023. Informoval o tom portál Euractiv.
 
Řecká energetická společnost Public Power Corporation S.A. (PPC), z 51 % vlastněná státem, oznámila, že uhelná elektrárna Ptolemaida V, která je momentálně ve výstavbě a měla být v provozu do roku 2028, bude uzavřena o tři roky dříve, tedy v roce 2025. Provoz elektrárny nebude kompletně ukončen, elektrárna totiž v roce 2025 přejde na zemní plyn. Elektrárna by přitom neměla být uvedena v provoz dříve než v roce 2022.
 
8. Obce z okolí Dukovan kritizují kroky vlády k výstavbě nového bloku
Obce z okolí jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku kritizují dřívější vyjádření vlády, která chce odsunout vyhlášení tendru na stavbu nového bloku elektrárny na příští vládu. Obávají se, že bude elektrárna v budoucnu provozována nad rámec bezpečného provozu. Po dnešním setkání nejužšího vedení Energoregionu 2020 to ČTK řekl jeho předseda Vladimír Měrka. Sdružení Energoregion 2020 zastupuje 135 obcí a asi 95.000 obyvatel v pásmu havarijního plánování jaderné elektrárny v Dukovanech.
 
"Věřili jsme panu ministru Havlíčkovi (Karel Havlíček, ministr průmyslu za ANO), že kroky jsou cílevědomé, příprava běží tak, jak má, harmonogram je dodržován. Ale teď máme pocit, že časovou rezervu, která tam byla podle našeho laického pohledu asi roční, vymrhají při přípravě stavby, a ne při vlastním průběhu,“ řekl Měrka.
 
9. Německo: Rozvoj OZE si v příštích 15 letech vyžádá 79 mld. EUR v investicích do přenosové soustavy
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy zveřejnili revidovanou verzi Plánu rozvoje sítě do roku 2035 (NEP), který nastiňuje potřebu rozvoje přenosové soustavy v příštím desetiletí v několika scénářích. Pokračující rozvoj OZE si vyžádá investice do přenosové soustavy ve výši až 79 miliard eur.
 
Ve všech scénářích, lišících se ve progresivitě opatření v oblasti klimatu, úrovni elektrifikace, spotřebou elektřiny nebo instalovaným výkonem obnovitelných zdrojů energie, bude dle provozovatelů přenosové soustavy (PPS) na severu Německa nutná realizace dodatečného stejnosměrného vysokonapěťového (HVDC) přenosového vedení s přenosovou kapacitou 2 GW a délko cca 210 km. Dále bude potřeba dalších asi 590 km střídavých vedení.
 
10. Čína bude snižovat spotřebu uhlí, aby splnila klimatické cíle
Čína ve svých ekonomických plánech na příštích 10 let omezí spotřebu uhlí. S touto informací přišel čínský prezident Si Ťin-phing na globálním klimatickém summitu amerického prezidenta Joea Bidena. Čínský prezident rovněž potvrdil stávající čínské cíle týkající se maximálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.
 
Nové oznámení kolem omezení spotřeby uhlí by mohlo utlumit vyhlídky na neomezený růst výroby elektrické energie z uhlí, která dominuje čínskému energetickému mixu. Dále by mohlo připravit půdu pro zemní plyn, jadernou energetiku a obnovitelné zdroje.
 
Autor: oenergetice.cz, 2. 5. 2021

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« červenec 2021 »
PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031