Tiskové zprávy

(26. 5. 2016)

Největším problémem zpracování palmového oleje není potravinářství, ale biopaliva. Budoucí vývoj závisí na věcné diskusi a legislativě

Palmový olej je částečně nahraditelný a ve vyváženém množství zdraví neškodí. Stav deštných pralesů v důsledku zpracování palmového oleje je kritický, největší vinu však nenese potravinářský průmysl, ale biopaliva. To jsou závěry, které přineslo diskusní setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma „Jak moc škodí palmový olej?“

Kolem využívání palmového oleje v nejrůznějších odvětvích světového průmyslu se hojně diskutuje už několik let. Nejvášnivější diskuse se však rozjely až v průběhu minulého roku, kdy se poprvé výrazně ozvaly nejen neziskové organizace, ale také spotřebitelé, tedy široká veřejnost. V návaznosti na rozsáhlou diskusi napříč společností se Institut pro veřejnou diskusi rozhodl uspořádat první věcnou debatu o tom, v jaké míře je palmový olej doopravdy škodlivý.

Stav odlesňování je vážný, je třeba uvědomit si rizika

Současný stav v Indonésii je alarmující především z toho důvodu, že souostroví má nejrychlejší tempo odlesňování. Například na Borneu klesl poměr deštných pralesů za deset let o 20%. „Časy se ale lehce obracejí k lepšímu. Indonéská samospráva si uvědomuje rizika a zasazuje se o přísnější udělování licencí a silné omezení rozvoje dalších palmových plantáží,“ uvedl Stanislav Lhota, výzkumný pracovník ZOO Ústí nad Labem, dlouhodobě působící v Indonésii. „Zde je nutné si uvědomit, že jde hlavně o degradaci půdy. Palmový olej je sice na zpracování levnější, ale nemůžeme srovnávat dopad na půdu osázenou například řepkou. Dopad na životní prostředí je v Asii mnohonásobně vyšší,“ uvádí Stanislav Lhota. Problém palmového oleje se však do budoucna nemusí týkat jen oblasti Indonésie. „Musíme vidět to, že pokud se palmové farmy někde přestanou podporovat, vzniknou někde jinde a problém se pouze přelije na jiný kontinent. Je třeba na tento problém hledět jako na globální hrozbu pro celou planetu a pokusit se odlesňování omezit v co největší míře,“ dodává Jakub Kvapil, koordinátor kampaní a platforem, Lestari, nezisková organizace zabývající se ochranou deštných pralesů.

Biopaliva jsou kritickým bodem celé diskuse

Přestože je velké procento palmového oleje zpracováváno v potravinářském průmyslu, za největší a kritický bod pro palmový olej považuje většina zúčastněných biopaliva. Biopaliva už dnes nejsou ekologickým trendem a je potřeba se poučit a nepodlehnout tlaku dotací a lobbingu. Podle odborníků by měla přijít na řadu veřejná diskuse, o tom, zda z ohrožených lokalit dovoz biopaliv úplně nezakázat.  „Největším problémem jsou biopaliva první generace. Cesta není zakazovat biopaliva úplně, ale cestou jsou inovace výroby biopaliv. Řada producentů však nechce investovat a mnohdy jim v cestě stojí také legislativa Evropské unie,“ uvedl Jakub Kvapil. Všechny tyto problémy však nemůžeme házet pouze na nadnárodní korporace a mezinárodní společenství. „Řepka je ve srovnání s palmovým olejem daleko ekologičtější a ať mi nikdo neříká, že my jako velmoc ve výrobě řepky, nejsme schopní ji vypěstovat tolik, abychom alespoň lokálně tento problém vyřešili. Potřebujeme se zaměřit na globální dopad a předvídat,“ uvedl Stanislav Miler, zakladatel Akademie soběstačnosti. „Biopaliva jsou velký problém, ale z praktického hlediska je potravinářský průmysl stále tím hlavním, a spotřebitelé tady mohou snáze dát jasně najevo, že tudy cesta nevede, a požádat výrobce o změnu,“ říká v reakci v reakci Christine Doležalova-Maritz, projektová manažerka a analytička, Glopolis.

Hysterie není na místě, zdraví škodí jen v určitém množství

Palmový olej se kolem nás vyskytuje již přes 20 let, ale jeho dopad na zdraví se začal řešit až v současnosti, kdy se tato otázka nabalila na jiné s ním spojené body. Z pohledu spotřebitele, se v poslední době strhl mnohdy až nesmyslný boj proti výrobkům obsahují potravinový olej. „Musíme si uvědomit, že při konzumaci vyváženého množství různých tuků není palmový olej zdraví škodlivý. Nemůžeme tuky, včetně palmového oleje, jen tak z potravin vyloučit, ale můžeme se zasadit o omezení konzumace výrobků, které je obsahují,“ uvedla Jana Dostálová, profesorka, Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT. „Řada potravin kombinuje palmový olej s jinými a využívá směsi. Palmový tuk vytváří krystalickou mřížku a ostatní tuky tak mají lepší strukturu,“ uvedla Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu.
 

***

Konferenci na téma „Jak moc škodí palmový olej“ pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD). Partnery diskusního setkání jsou Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Informační centrum OSN v Praze a Státní zdravotní ústav.

 

Kontakt pro média:
Jakub Splavec
PR Executive

M +420 731 640 781
T  +420 233 014 051
jakub.splavec@communa.cz
press@ivd.cz
www.ivd.cz

Tisková zpráva ke stažení zde.

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930