Tiskové zprávy

(23. 6. 2015)

Výzkum a vývoj nových technologií jsou hybateli energetické revoluce

Nové jaderné technologie, ale také obnovitelné zdroje nebo akumulace energie jsou hlavními oblastmi, kam se dnes ubírá výzkum a vývoj v energetice. Zároveň platí, že se v energetice čím dál více uplatňují informační technologie, například v systémech dálkového řízení zdrojů. V tomto duchu se nesla další z konferencí Institutu pro veřejnou diskusi z cyklu „Energetická bezpečnost ČR: Je zaručený přísun energií samozřejmostí?“

 

Velký potenciál se dnes vkládá do vývoje malých decentralizovaných zdrojů energie, které jsou klíčem k přechodu na energeticky soběstačné ostrovní systémy. Odborník v oblasti takzvané malé energetiky Josef Jeleček, předseda představenstva společnosti TEDOM a.s., představil koncept, jak by zvládla kombinace solárního zdroje, malé kogenerační jednotky, akumulace tepla a vysokokapacitní baterie pokrýt spotřebu bytového domu. „Výkyvy ve spotřebě a výrobě takového ostrovního systému pro zhruba 60 bytů pokryje baterie o výkonu 150 kW,“ řekl Josef Jeleček a doplnil, že konečný spotřebitel by díky ostrovnímu systému ušetřil za energie, ovšem pouze za předpokladu, že by technologie byla dotovaná.

 

Aleš Laciok, koordinátor výzkumu a vývoje společnosti ČEZ, a. s., konstatoval, že pro spolehlivé fungování energetické soustavy je nutné zachovat rozumný podíl centrálních a decentralizovaných zdrojů energie. Pro pokrytí základního zatížení budeme i do budoucna potřebovat velké stabilní zdroje. Tuto roli by v České republice měly podle aktualizované státní energetické koncepce obstarat zejména jaderné elektrárny, jakožto nízkoemisní zdroj. „Bohužel současná politická situace v Evropě jádru nepřeje. Důsledkem je, že začíná ubývat lidských, technických i výzkumných kapacit, protože jaderný výzkum se přesouvá mimo Evropu,“ uvedl Aleš Laciok.

 

V oblasti výzkumu a vývoje nových jaderných technologií má přitom Česká republika silné know-how. Je to dané 60letou tradicí výzkumu a mírového využívání atomové energie v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Jeho ředitel Karel Křížek popsal, v jaké fázi se nachází jaderný výzkum ve světě: „Ve vývoji rektorů 4. generace jsou nejdál Francouzi, kteří počítají se zahájením výstavby demonstračního reaktoru v roce 2017. Cílem těchto reaktorů je minimalizace radioaktivního odpadu a maximalizace jaderné bezpečnosti. Nicméně než se reaktory 4. generace spustí, musí si na sebe napřed vydělat reaktory generace 3+.“

 

Karel Křížek vidí zajímavý potenciál v malých jaderných reaktorech. „Malé jaderné zdroje jsou možností, jak nahradit dosluhující zdroje pro centrální vytápění. Český průmysl by dokonce byl podle mého názoru schopný malé reaktory vyrobit, je ale třeba získat zájem energetických a teplárenských společností. Z hlediska nákladovosti je pak otázkou, jaké nároky by byly stanoveny v oblasti jaderné bezpečnosti,“ řekl Křížek.

 

Blok přednášek uzavřel Jiří Chýla, místopředseda Výboru pro spolupráci ČR a CERN. „Česká republika je jedním z 21 členů dnes už nejen evropského jaderného výzkumného ústavu. Čeští vědci k výzkumu v CERN významně přispívají svým know-how,“ uvedl Jiří Chýla. „Základem efektivního zapojení do výzkumu v CERN jsou kvalitně vybavené laboratoře na Univerzitě Karlově, ČVUT a Akademii věd ČR. V těchto laboratořích jsou pro CERN navrhovány, vyvíjeny a testovány unikátní komponenty. Příkladem takové dodávky je pixelový detektor částic,“ doplnil Chýla.

***
 

Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom a Hospodářskými novinami. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ, ÚJV ŘEŽ, TEDOM a ČVUT.

 

Kontakt pro média:
 

Jakub Splavec

PR Executive

Communa

Ovenecká 9
170 00 Praha 7 – Letná

M +420 731 640 781

T  +420 233 014 051
jakub.splavec@communa.cz
www.ivd.cz

 

 

Tisková zpráva ke stažení zde.

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930