Tiskové zprávy

(4. 6. 2015)

Horská střediska chtějí být konkurenceschopná, v rozvoji je ale brzdí hlavně legislativní překážky

Zákon o cestovním ruchu je klíčovou normou pro rozvoj horských středisek. Takový názor převládal mezi účastníky mezinárodní konference „Konkurenceschopnost českých horských středisek“, která se konala v Praze. „Nepotřebujeme dotace, chceme jasná a jednoznačná pravidla,“ říká Jiří Bis, prezident Asociace horských středisek, která byla spolu s Institutem veřejné diskuse pořadatelem konference.

 

Při stanovení pravidel musí sehrát důležitou roli stát. „Když se měl zavírat důl Paskov, řešil se tento problém na vládní úrovni. V cestovním ruchu na horách pracuje patnáctkrát víc lidí a tomu by měl odpovídat zájem státní správy o rozvoj tohoto odvětví,“ zdůraznil Bis. Horský cestovní ruch patří k významným odvětvím české ekonomiky, střediska se 1,2 % podílejí na tvorbě HDP, spotřeba v nich se blíží 24 miliardám korun. Do veřejných rozpočtů přinášejí ročně 10 miliard korun a tvoří téměř 36 tisíc pracovních úvazků.

 

Zákon o podpoře cestovního ruchu

Českým horským střediskům nejvíc komplikuje život neexistence zákona o cestovním ruchu. Právě tato norma byla při tom důležitým akcelerátorem rozvoje nových turistických oblastí v Rakousku. Jednou z nich je středisko, které vzniklo v roce 2000 spojením obcí Serfaus, Fiss a Ladis.

 

„Stát udělal pravidla, vytvořil podmínky, které nám umožnily středisko rozvíjet,“ popisuje fungování rakouského zákona starosta Fissu Markus Pale. „ Zákon jasně definuje práva a povinnosti všech subjektů v oblasti. Vybrané peníze se systémově vrací z veřejných zdrojů do obce a každý, i ten poslední pekař, ví naprosto přesně, kolik musí zaplatit za to, že k němu chodí nakupovat návštěvníci hor,“ řekl Pale. Roční rozpočet turistického svazu Serfaus – Fiss – Ladis je díky tomu zhruba 150 milionů korun. Pro zajímavost, celý roční rozpočet města Špindlerův Mlýn je okolo 60 milionů korun.

 

V Česku ministerstvo pro místní rozvoj přípravu zákona o podpoře cestovních ruchu zastavilo. „Mrzí mě, když slyším od paní ministryně Šlechtové, že zákon nepotřebujeme. Pro AHS ČR jde o normu zásadní. Stejně jako pro další profesní organizace v cestovním ruchu,“ uvedl Jiří Bis a dodal: „Snad se nám společně názor ministerstva podaří změnit.“  

 

„Proti připravenému zákonu měla zásadní námitky legislativní rada vlády. Vadilo jí hlavně, že zákon zasahuje do působnosti samostatných správních celků a do oblasti rozpočtového určení daní. Zákonu rada vytýkala také jeho právní nevymahatelnost,“ vysvětlila Martina Pavlásková, ředitelka odboru cestovního ruchu na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.

 

Hlavní překážky konkurenceschopnosti horského cestovního ruchu podle AHS ČR

 

  • Zákon o podpoře cestovního ruchu
  • Zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (podmínky pronájmu státních pozemků)
  • Řešení negativních dopadů nového občanského zákoníku na právní režim a stavby lanovek a vleků (právo stavby – komplikace při stavbě nových lanovek)
  • Další nevyhovující předpisy

Např. přenositelnost časových jízdenek, rezervovaná kapacita odběru elektrické energie, podpora lyžařských kurzů

  • Sazby DPH (všechny okolní státy mají sazby nižší)

 

„Chceme jít motivační cestou. Budeme navrhovat vytvoření společných fondů krajů, obcí, regionů, do kterého by šly prostředky z místních poplatků. Stát by do tohoto fondu přispíval podle částky, která se v něm shromáždí,“ prozradila Pavlásková.

 

„Poplatky slouží ale také k financování základní infrastruktury obcí. Podle rozpočtového určení daní dostáváme peníze na zhruba 560 obyvatel, ale infrastrukturu musíme budovat pro 10 tisíc návštěvníků,“ upozornil v bouřlivé debatě na další aspekt problému starosta Lipna Zdeněk Zídek.

 

Pronájem státních pozemků

Dalším palčivým problémem pro česká horská střediska jsou podmínky pronájmu státních pozemků. „Při stavbě lanovky musíme počítat s dvacetiletou návratností, stát nám ale pronajímá pozemky maximálně na osm let. To je velký problém například, když potřebujete úvěr v bance,“ řekl na konferenci ředitel SkiResortu Černá Hora – Pec Petr Hynek. Skiareály v Česku se přitom z větší části rozkládají právě na pronajatých státních pozemcích.

 

Pronájmy státních pozemků v Česku jsou ve srovnání se zahraničím navíc dražší. „My máme většinu pozemků pronajatých zdarma, nejdražší nájem je 18 centů,“ uvedl Benny Pregenzer, šéf společnosti Fiss Bergbahen. V Česku je průměrná cena nájmu státních pozemků trojnásobně vyšší. 

 

***

Diskusní setkání o Konkurenceschopnosti českých horských středisek  pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s Asociscí horských středisek ČR. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ, a Sitour.

 

Další informace:

Libor Knot, ředitel AHS ČR

libor.knot@ahscr.cz z

Tel.: 603157817

 

Asociace horských středisek České republiky, o.s. byla založena 15. října 2013 v Praze. Zaměřuje se hlavně na hájení zájmů svých členů v oblasti tvorby legislativy. Pomáhá při propagaci horských středisek a služeb v nich poskytovaných, při zkvalitnění výměny statistických údajů, informací a dat o fungování horských středisek a jejich návštěvnosti nebo při získávání zkušeností ze zahraničí. Sdružení spolupracuje i s dodavateli horských technologií a zařízení. Členem tohoto občanského sdružení může být jakákoliv právnická, nebo fyzická osoba, která je vlastníkem, či provozovatelem horského střediska, poskytovatelem služeb v horských střediscích, dodavatelem zařízení a vybavení horských středisek, sportovním klubem či jednotou a splní podmínky pro vznik členství dle stanov AHS. Jedná se tedy o asociaci sdružující nejen provozovatele lanovek, ale i další organizace působící na horách, včetně zástupců měst a obcí. Spolupracovat chceme se všemi, kteří mají zájem na rozvoji českých hor. 

 

 

Tisková zpráva ke stažení zde.

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930