Tiskové zprávy

(8. 10. 2014)

Dopady sankčních opatření

Sankce pocítí Rusko citelněji než Evropa

9. 10. 2014

Ruská ekonomika se zadrhla už před vyhrocením konfliktu s Ukrajinou a nyní ji ještě více oslabí sankce, které zavádí Evropa a USA. Rychlý efekt přinesou zejména omezení v oblasti investic a omezení přístupu na kapitálové trhy. V oblasti energetiky pak mohou mít zostřené vztahy EU s Ruskou federací také pozitivní dopad, neboť akcelerují snahy o zvyšování energetické bezpečnosti Evropy. To jsou jedny z hlavních tezí, které zazněly na druhé letošní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi z cyklu Energetická bezpečnost ČR tentokrát na téma dopadů sankčních opatření mezi EU a USA na jedné straně a Ruskem na straně druhé.

 

Makroekonomického úvodu do problematiky sankcí se na konferenci IVD ujal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek: „Ruská ekonomika ztrácí dech a ztrácela ho i před sankcemi, což je způsobeno i tím, že jeho hospodářství je výrazně podinvestované a je závislé na jednom odvětví, kterým je těžba a vývoz ropy a plynu.“ Problém EU pak podle Davida Marka spočívá například v riziku deflace způsobené vlivem poklesu cen potravin, které byly původně určeny pro ruský trh.

 

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza považuje účinek sankci na ruskou ekonomiku za velmi silný: „Ti, co vidí, jak padá rubl a jak klesá objem přímých investic v Rusku, vědí, že sankce jsou opravdu účinné.“ Z hlediska energetické bezpečnosti má podle Prouzy Česká republika řešení pro případ, že by byl zastaven tranzit ropy a plynu přes Ukrajinu, problém by však nastal, pokud by Rusko zcela zastavilo dodávky těchto strategických surovin bez ohledu na to, kudy k nám proudí.

 

V oblasti zvyšování energetické bezpečnosti sází EU hlavně na rozvoj obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnost. V unii panuje většinová shoda nad energetickými cíli snížit emise CO2 o 40 %, navýšit podíl obnovitelných zdrojů o 27 % a zvýšit energetickou účinnost o 30 %. Podle Pavla Řežábka, hlavního ekonoma společnosti ČEZ, ale tato opatření nemusí přinést kýžený efekt v podobě snížení energetické závislosti na Rusku. „Rozvoj obnovitelných zdrojů nepomůže bezpečnosti bez další elektrifikace, tedy většího využívání elektřiny na úkor ropy a plynu. Pokud navíc cenu elektřiny zvýší dotační mechanismy, proces elektrifikace se tím spíš zpomalí,“ uvedl Řežábek.

 

Cíl v oblasti zvyšování energetické účinnosti pak podle analytika Skupiny ČEZ může být dokonce kontraproduktivní. „Uhelné elektrárny mají účinnost obvykle kolem 35 % a nejsnazší cestou, jak splnit evropský cíl, je nahradit ji paroplynovou elektrárnou, kde se účinnost pohybuje nad 60 %, a tím by se naše závislost na dovozu plynu z Ruska ještě zvýšila,“ upozornil Pavel Řežábek a dodal, že každé opatření musí mít kladnou odpověď na otázku, zda sníží naši závislost na Rusku.

 

Vít Stehlík, partner pražské kanceláře mezinárodní advokátní společnosti White & Case, vidí v sankcích příležitost pro akcelerování investičních projektů na posílení energetické bezpečnosti. „Je to příležitost pro nové projekty v EU. Pozitivní signálem může být například pro projekt rozšíření Temelína souhlasné stanovisko EK s instrumentem contract for diference, jenž má zajistit financování výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point ve Velké Británii a jenž významně posiluje možnost financování takto velkých projektů s velmi dlouhou dobou návratnosti,“ poznamenal Vít Stehlík.

 

Jeho kolegyně z bruselské kanceláře White & Case Fabienne Vermeeren zmínila, že mnohem účinnější než evropské sankce jsou sankce americké, podle nichž se ale musí řídit i řada evropských firem, například pokud jsou dcerou americké společnosti nebo pokud se kontrakt obchoduje v dolarech. „Velmi často existuje vazba na USA i tam, kde ji firmy z EU neočekávají,“ upozornila bruselská specialistka White & Case na téma sankcí a dodala, že je třeba radit se i s experty na americké sankce.

 

***
 

Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ a mezinárodní advokátní kancelář White & Case.

 

Kontakt pro média:
Kristína Dobešová
tel.: +420 777  771 084
e-mail: press@ivd.cz
www.ivd.cz

 


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930