Tiskové zprávy

(13. 5. 2014)

Evropa má čas snížit závislost na Rusku

 

Ruský plyn pokrývá přibližně 30 procent spotřeby zemí EU, zároveň však Rusko vyváží do Evropy 81 procent exportovaného plynu a 84 % exportované ropy. Tento vývoz má poloviční podíl na příjmech ruského státu. Závislost na Evropě bude pro Rusko existenčně důležitá minimálně do té doby, než se vybudují nové produktovody do Číny, které sníží závislost Ruska na jeho hlavním zákazníkovi. Evropa by proto měla tento čas využít ke snížení energetické závislosti na nevyzpytatelném východním sousedovi. Shodli se na tom účastnící setkání Institutu pro veřejnou diskusi na téma Energetická bezpečnost Evropy v kontextu rusko-ukrajinského konfliktu.

„Aktuální rusko-ukrajinský spor jen opět připoutal pozornost k úloze Ruska při zásobování energetickými surovinami nejen států ležících na teritoriu bývalého Sovětského svazu, ale i Evropské unie. Nic nového! ČR je díky propojení plynovodem Gazela celkem v klidu,“ uvedl expremiér a předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, jenž během plynové krize v roce 2009 předsedal Evropské unii.

Tradiční energetické zdroje, ropa uhlí a plyn, budou podle expremiéra dominovat i po celé 21. století, přičemž díky nový ložiskům vyčerpatelnost těchto zdrojů nehrozí. „Nic nenahradí turbíny, spalovací motory a výrobu z jádra,“ dodává Topolánek a obnovitelné zdroje energie z hlediska masivního užití označuje za ideologii. Jako nutné ale naopak vidí maximální využití domácích energetických zdrojů – uhlí, uranu, biomasy nebo odpadů.

Vystupující se na konferenci shodli na tom, že Evropa se dostatečně nepoučila z plynové krize v roce 2009. Současnou krizi na Ukrajině je podle nich třeba vnímat jako příležitost pro realizaci projektů, které byly v roce 2009 označeny za prioritní, a přesto se nakonec nerealizovaly. Klíčovým projektem je například vystavění plynovodu South Stream, jenž by přivedl do Evropy plyn z oblasti Kaspického moře a posílil by energetickou bezpečnost zejména zemí na jihovýchodě Evropy, které jsou na Ruském plynu nadměrně závislé.

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se znovu otevřela otázka dovozu břidlicového plynu z USA a jeho těžby v Evropě. Jaké by to mělo dopady na ceny plynu a na evropskou energetiku se snažil popsat Pavel Řežábek, ředitel útvaru Analýzy trhů a prognózy ČEZ, a.s. „Když sečteme náklady na zkapalnění a přepravu plynu, tak se dostaneme na současnou cenu, takže pokles ceny s dovozem nenastane, ale zvýšilo by to naši energetickou bezpečnost, což je dobrá zpráva pro Evropu. Dalšího snížení ceny plynu dosáhneme jedině, pokud ho začneme sami těžit,“ uvedl Pavel Řežábek.

Nevýhodou České republiky je, že Evropa v jednáních s Ruskem nevystupuje jednotně. Silné země, jako jsou Německo, Itálie nebo Francie řeší dodávky ropy nebo plynu z Ruska samostatně. „Evropa by měla dělat společnou energetickou politiku, jinak se Rusko vždy dohodne s jednotlivými zeměmi přesně na tom, co potřebuje a co je pro něj výhodné,“ upozornil redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Většina vystupujících se přesto shodla na tom, že energetická budoucnost Evropy i České republiky je bezpečná. Podle Pavla Gebauera, ředitele Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu, jsou důležité zachování role ČR jako významné tranzitní země a také ceny srovnatelné s dalšími zeměmi v regionu. „Česká republika podporuje snahy o vytvoření regionálního trhu s plynem, který by měl být předstupněm v rámci jednotného trhu EU,“ říká Pavel Gebauer.

Na diskusním setkání IVD přednesli své názory expremiér Mirek Topolánek, ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu ČR Pavel Gebauer, šéf agentury Czech Trade Milan Ráž, ředitel útvaru Analýzy trhů a prognózy společnosti ČEZ Pavel Řežábek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, partner a jednatel společnosti ENA Jiří Gavor a Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty UK v Praze.

***

Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ a Komora pro hospodářské styky se SNS.

Kontakt pro média:
Helena Pirnerová
tel.: 777 836 958
e-mail: press@ivd.cz
www.ivd.cz

 

 

 

Tisková zpráva ke stažení zde.

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930