Tiskové zprávy

(28. 5. 2012)

Lze vůbec určit optimální síť nemocnic?


Tisková zpráva
28. května 2012


V České republice připadá 195 hospitalizací na 1000 obyvatel ročně, což znamená, že každý 5 občan je hospitalizován. Toto číslo je o 23 % vyšší, než je průměr ostatních zemí OECD. V ČR připadá 11,2 návštěvy na pacienta oproti průměru OECD, který činí 6,5 ročních návštěv. Náklady na akutní nemocniční péči jsou 32 %, což je o 3 % více, než je průměr OECD.

„Nemocnice musí splňovat jedno základní kritérium, musí být efektivní,“ řekl Petr Kocián, ředitel oční kliniky NeoVize. „Musí existovat konkurenční prostředí nemocnic, odborností, pojišťoven, myšlenek a přístupů“, doplnil Kocián. Nemocnice by měly být tzv. hi-tech továrny. Disponovat vzdělaným personálem, špičkovými odborníky, používat drahé technologie a nabízet vysokou přidanou hodnotu a efektivitu. Optimální síť nemocnic prozatím neexistuje. Podle Kociána jí ani nemůžeme dosáhnout, ale společně bychom se o to měli alespoň pokusit.

Stávající nemocnice jsou garantem péče v regionu a významným zaměstnavatelem. Poskytují rozsah péče bez reálné vazby na potřeby regionu, závisí na historickém a personálním vývoji a také zájmu stakeholderů. Na nemocnice jsou kladeny požadavky na zabezpečení ošetření 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Dále se očekává zajištění individuální a kvalitní péče, bezpečí pacienta, otevřenost, efektivita a velký důraz je kladen také na snižování nákladů. Významným aspektem, který rozhoduje o podobě nemocnic jsou úhrady. Dnes existují 4 úhradové systémy – rozpočet, platby za RČ, DRG a platby za výkony.

Rozdíl mezi fungováním malých a velkých nemocnic popsal ředitel FN Ostrava MUDr. Svatopluk Němeček, MBA. Podle něj má každý typ nemocnice své výhody a nevýhody. K výhodám velkých nemocnic patří větší stabilní finanční rezervy, větší podíl materiálových nákladů, lepší personál a výzkumný program. Nevýhodou je, že musí zajišťovat celé spektrum péče, v mnoha případech se stává velkým terčem médií. Je přitažlivá pro vlivové skupiny. Je méně pružná a těžkopádná. Dalším negativem je spojení s výukou studentů. Naproti tomu malá nemocnice zajišťuje pouze některé oblasti péče, lépe se řídí. Je více pružná, v malých nemocnicích je menší tlak na nadprůměrné mzdy. Ve své podstatě se jedná o rodinné prostředí. Nevýhodou bezpochyby je, že je více finančně a personálně zranitelná, má menší rezervy a slabší expertní zázemí. Podle Němečka existují falešné teze o nemocnicích následujícího typu: FN jsou zbytečně přepláceny, malé nemocnice nechtějí řešit komplikované a drahé pacienty a privátní hráči si vybírají pouze pacienty, kteří jsou atraktivní a finančně zajímaví.


Ředitel Nemocnice Mělník MUDr. Tomáš Jedlička vyzdvihnul jako příklad optimální sítě nemocnic Izrael. Na 7 mil. obyvatel připadá 35 nemocnic. Podotknul, že v České republice máme největší rezervy v oblasti určení hospitalizací. Zatím nedokážeme určit, které hospitalizace jsou v nemocnicích indikované a které jsou zbytečné. Aktuálně probíhají v nemocnicích následující změny: pomalu začíná klesat poptávka a nastávají změny v důsledku nových úhradových mechanismů. Vina za stávající situaci bude kladena úhradovým vyhláškám. Podle Jedličky musí sami pacienti rozhodovat o tom, které nemocnice mají zůstat a které mají být zrušeny. Musí se vytvořit konkurenční prostředí pro nemocnice.

Existují 3 úhly pohledu na zdravotnická zařízení, které popsal MUDr. Ing. Daniel Hodyc, PhD., partner, Advance Healthcare Management Institute. Jsou jimi nákladová efektivita poskytovatele, adekvátní produkce poskytovatele, dobrá klinická praxe a potřeba zdravotních služeb obyvatel pro region. Nákladová efektivita poskytovatele pak posuzuje efektivitu nákladů vynaložených při poskytování zdravotních služeb – náklady na 1 jednotku (náklady na 1 bod). Hodnotí se při ní celá řada kritérií (potřebnost lůžek, obležnost – velmi žádaný parametr zdravotních pojišťoven – zajímavostí je, že v ČR máme jednu z nejdelších dob hospitalizace). V nemocnicích se počítají náklady na lůžko. U adekvátní produkce poskytovatele je cílem zhodnotit, která zdravotnická zařízení v daných oborech poskytují adekvátní péči. U toho úhlu pohledu je důležitý produkční benchmarking – musí existovat porovnání produkce oddělení nemocnic ve vybraných skupinách výkonů s nějakým standardem. Musí být určeny vybrané skupiny výkonů a vhodný standard pro srovnání. Pokud hovoříme o potřebě zdravotních služeb v regionu, musí existovat analýza dat o spotřebě zdravotních služeb.

Více informací a detaily k jednotlivým tématům najdete na www.ivd.cz.

***

Institut pro veřejnou diskusi (IVD) je otevřený prostor pro nezávislou, odbornou a nepolitickou diskusi. Jeho cílem je vytvořit diskusní platformu pro odborníky, opinion leadery, představitele státu, reprezentanty strategických státních institucí, zástupce soukromého sektoru a média a předat veřejnosti klíčové informace o alternativách směrování České republiky.



Kontakt pro média:
Marie Millerová
tel: 734 692 875
email: press@ivd.cz
www.ivd.cz

Tisková zpráva ke stažení zde zde.

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930