Tiskové zprávy

(26. 4. 2012)

Co bobtná v dálnici D47? Studený odval NH, shodli se odborníci na diskusním setkání

Na úterním diskusním setkání Institutu pro veřejnou diskusi se odborníci zabývali jednotlivými aspekty sporu kolem zvlněné dálnice D47. Akce pořádaná pod záštitou Svazu podnikatelů ve stavebnictví se zaměřila na problematiku materiálů v dálničním tělese, stav mostů a práva a povinnosti subjektů při realizaci stavebních zakázek.

Z diskusního setkání „Fámy a fakta o dálnici D47“ mimo jiné vyplynulo:

Ocelářská struska nebobtná

Ocelářská struska, kterou zhotovitel použil v tzv. aktivní zóně, není příčinou zvlnění. Vyplývá to z analýzy materiálů získaných při kopaných sondách v dubnu 2012, které provedlo Ředitelství silnic a dálnic. Vzorky poskytnuté společnosti EUROVIA CS zkoumala společnost ARCADIS Geotechnika. Podle výsledků splňuje ocelářská struska stanovené limity.
„Navíc byla použita v celém úseku dálnice, kdežto zvlnění se objevuje pouze na 600 metrech,“ doplňuje další argument RNDr. František Kresta, Ph.D. z firmy ARCADIS Geotechnika.

Zúčastnění odborníci se tak přiklánějí k názoru, že za zvlnění skutečně může studený odval NH v násypu dálničního tělesa, který byl předepsán v zadávací dokumentaci stavby.

Požadavky na zkoušku objemové stálosti studeného odvalu neexistovaly

Studený odval nebyl v době výstavby dálnice vyjmenován v žádném z předpisů, a proto nebyla ani
stanovena zkouška ověření jeho objemové stálosti. Při jeho certifikaci se provedla zkouška rozpadavosti v autoklávu dle tehdy platné ČSN 72 1512, ale nebyla zde deklarována žádná limitní hodnota.
Ing. Vítězslav Herle ze společnosti ARCADIS Geotechnika dále říká, že použití vedlejších produktů z hutní výroby (studený odval, ocelářská struska, vysokopecní struska) do tělesa násypu a aktivní zóny ani není podmíněno jejich certifikací (pouze splnění požadavků TKP 4 Zemní práce).

Přesné určení materiálu nebývá zvykem

Definování konkrétního dodavatele materiálů na základě stanovení lokality odběru je podle Doc. Ing. Aleše Tomka, CSc. z Fakulty stavební ČVUT v Praze dost nezvyklé. Naráží tím na fakt, že Ředitelství silnic a dálnic v zadávací dokumentaci stavby přesně určilo, jaký materiál a odkud má být použit do dálničního tělesa. „V našich poměrech je třeba se vždy ptát, komu tím prospějeme?“ komentuje tento postup Tomek.

Mosty nejsou v havarijním stavu

Ředitelství silnic a dálnic v prosinci 2011 připomínkovalo také špatný technický stav mostů na D47 a snížilo zde rychlost na 60 km/h. To je podle projektanta mostů Prof. Ing. Jiřího Stráského, CSc., DSc. neopodstatněné. „Mosty v žádném případě nevykazují žádné závady, které by omezovaly jejich únosnost a provozuschopnost,“ říká Stráský. Za současné nedostatky podle Stráského mohou nedodělky a špatná údržba.
V rámci diskuze vystoupila Miloslava Pošvářová ze společnosti Mott MacDonald, která mimořádné prohlídky mostů pro ŘSD prováděla. Ta ve svém posudku popsala veškeré nedostatky, od grafitti po výrazné zkorodování dolních pásnic či korozní oslabení konstrukce. Akutní zřícení mostů ale podle ní nehrozí, nejde ani o havarijní stav.

Změnu materiálu může schválit správce stavby

Vzhledem k nedostatku vysokopecní strusky byla do aktivní zóny použita ocelárenská struska. To schválil na základě předchozích zkušeností na jiném úseku D47 správce stavby ŘSD Ing. Tomáš Mráček. Přestože ŘSD tuto skutečnost nyní popírá a navíc říká, že takovou pravomoc správce stavby nemá, mezinárodní pravidla FIDIC říkají něco jiného.

„Změna materiálu, který je dán smlouvou, je možná v rámci rozhodování správce a není předmětem dodatku,“ komentuje tento spor docent Tomek. Navíc i kdyby správce překročil své pravomoci, nemusí podle Tomka zhotovitel zjišťovat, zda byl správci tento souhlas objednatelem udělen.

Záruční lhůta neskončí

V rámci diskuze zazněla také připomínka, že ŘSD muselo v rámci řešení reklamačního sporu spěchat, aby nevypršela záruční lhůta. Ján Špaňo ze společnosti EUROVIA CS k tomu podotkl, že je samozřejmé, že oznámením reklamace se záruční doba prodlužuje.

To ve své přednášce potvrdil i docent Tomek - kdykoliv před vypršením smlouvou určené záruční doby lze požádat dle mezinárodních pravidel FIDIC o prodloužení, a to pokud se objednatel domnívá, že má nárok na prodloužení podle některého článku smlouvy.

Vrátit stavbu nelze

Doc. Ing. Aleš Tomek, CSc. z Fakulty stavební ČVUT v Praze se ve své prezentaci dotkl také možnosti vrátit stavbu zhotoviteli.
ŘSD v daném sporu tvrdí, že mu stavba nebyla řádně předána, respektive mu byla předána stavba jiná než objednaná. EUROVIA CS proto podala rozhodčí žalobu o určení, zda stavba byla, nebo nebyla předána - podle rozhodnutí soudu v této otázce bude dále při vyřizování reklamace postupovat.

Vrácení stavby zpět zhotoviteli, po řádném průběhu předávacího řízení a všech testů, je institut, který nemá podle Tomka oporu v žádném ustanovení pravidel FIDIC. Nedává ani věcný smysl, vzhledem k tomu, že FIDIC má v případě např. neodstranění vad jiné nástroje (bondy, odstoupení od smlouvy, atd.).

Silnice se vlní i v zahraničí

Využití vedlejších produktů hutní výroby v zemním tělese pozemních komunikací nepřináší komplikace jen v České republice. Podle přednášejících měla podobné zkušenosti Skanska na Slovensku, se zvlněním bojovali v Belgii, Slovinsku či Francii.

Předpisy Velké Británie umožňují použití pouze popílku a vysokopecní strusky. Použití vyzdívek vysokých pecí s vysokým obsahem Ca a Mg nedovolují. Velmi striktní mají předpisy také v USA. Tzv. studený odval byl použit pouze v České republice, analogické materiály se v zahraničí nevyužívají.

Kompletní prezentace přednášejících naleznete zde.

 

Tisková zpráve ke stažení zde.

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930