Tiskové zprávy

(23. 2. 2012)

Počet obyvatel v produktivním věku bude v následujících letech stále klesat

Stárnutí populace v České republice je alarmující. Shodla se na tom většina účastníků odborné debaty pořádané Institutem pro veřejnou diskusi. Otázkou zůstává, kdo bude v budoucnu platit za zdravotní péči, když počet obyvatel v produktivním věku výrazně poklesne?

Prognózy hovoří jasně. Počet osob v produktivním věku, který je limitován hranicí 15 – 65 let se bude neustále snižovat. Počet obyvatel v postproduktivním věku bude narůstat. Podle RNDr. Tomáše Kučery, CSc. z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK v Praze bude počet lidí ve věku nad 85 v roce 2070 pět až šest krát vyšší než dnes.

Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. k alarmujícím údajům stárnoucí populace dodává i informace o věku lékařů: „50 % českých chirurgů je starších 50 let, v případě praktických lékařů je toto číslo ještě vyšší. 71% praktických lékařů je starších 50 let!“

Důležitým ukazatelem hodnocení společnosti je střední délka života prožitá ve zdraví. V tomto ohledu si stojí z evropských zemí nejlépe Norsko, a to jak v případě mužů, tak žen. Například v Rakousku je střední délka života vyšší, nad evropským průměrem, ale poměr délky života prožitý ve zdraví je nesrovnatelně nižší. Podle demografického optimismu je dlouhověkost triumfem lidskosti a bohatstvím života.

Aktuální příspěvky do zdravotnického systému se používají na financování zdravotní péče těm, co péči potřebují dnes. Populace stárne v ČR stejně jako v celé Evropě. Podle Eurostat (2008) však dosáhne ČR největší změny ve srovnání s ostatní Evropou, v roce 2050 dle prognóz bude podíl pracujících vůči nepracujícím téměř 50%, tzn. že na 1 závislou osobu bude 1,4 pracujících osob (v roce 2003 připadalo na 1 závislou osobu 3,25 pracujících osob). V této souvislosti bylo zmíněno tzv. „generační účetnictví“, které zachycuje míru solidarity mezi jednotlivými generacemi. Podle aktuálního nastavení systému bude v roce 1,9% HDP chybět. Současná generace zaplatí mnohem méně, než na sklonku života spotřebuje. Ekonomové si kladou otázky, zda se náklady na zdravotnictví budou s věkem zvyšovat a jak se budou měnit výdaje v souvislosti se stárnutím populace.

„Společnost dnes stojí na krizi důvěry. Pohybujeme se v paradigmatu upadající společnosti a Evropa vymírá. Optimistická zpráva pro Českou republiku zní, že česká rodina má 2 až 3 děti, nikoliv pouze 1,“ řekl Prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc. z Fakulty sociálních věd UK.

Dnešní podoba poskytování zdravotních služeb a jejich dostupnost je v důsledku stárnutí obyvatelstva neudržitelná. Tento fakt platí nejen pro Českou republiku, ale pro všechny vyspělé země s univerzálním přístupem ke zdravotním službám hrazených třetí stranou. Řešením může být zvýšení přísunu zdrojů, které je ovšem v době stagnující ekonomiky nereálné. Zvýšení přísunu soukromých zdrojů by mělo být řešeno transparentně a ohleduplně, jinak bude realizováno v oblasti „šedé“ ekonomiky a bude poškozovat nejslabší členy společnosti.

Dalším z nabízejících se řešení může být omezení rozsahu hrazených služeb. Lze realizovat například vyjmutím celých oblastí služeb – stomatologie, stanovením spodní i horní finanční hranice pro úhradu. Dalším možným řešením může být vymezení „nadstandardu“, tedy uplatněním kritéria relativní nákladové efektivity. Úhrada léčiv bude nastavena na ceně nejlevnějšího. Současně je nutné udržet dostupnost potřebných služeb pro všechny vrstvy společnosti. Třetím možným řešením může být zvýšení efektivity. Do této oblasti patří celá škála opatření zahrnující např. platební mechanismus motivující poskytovatele k účelnějšímu chování, snížení cen vstupů – léků, zdravotnických prostředků či stavebních investic, restrukturalizace sítě poskytovatelů nebo standardizace poskytování zdravotnických služeb.

Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., přednosta kardiocentra v IKEMu k problematice dodal, že je nutné vnímat zdravotnictví jako součást celé společnosti. Do zdravotnictví by podle MUDr. Pirka mělo proudit mnohem více peněz, nesměla by však fungovat „šedá“ ekonomika. Zdravé stárnutí je podle něj cestou, jak ušetřit hodně peněz. Další formu šetření vidí MUDr. Pirk také v zavedení elektronické zdravotní dokumentace, která má i mezi odbornou veřejností řadu odpůrců.

„Zvýšení osobní odpovědnosti občanů (klientů, pacientů) a integrace poskytování zdravotních služeb s cílem jejich co nejúčelnějšího uspořádání a nasměrování k podpoře zlepšení zdraví povedou k zásadní změně dnešních systémů,“ řekl MUDr. Pavel Hroboň, M.S. z Advance Healthcare Management Institute.


***

Institut pro veřejnou diskusi (IVD) je otevřený prostor pro nezávislou, odbornou a nepolitickou diskusi. Jeho cílem je vytvořit diskusní platformu pro odborníky, opinion leadery, představitele státu, reprezentanty strategických státních institucí, zástupce soukromého sektoru a média a předat veřejnosti klíčové informace o alternativách směrování České republiky.


Kontakt pro média:
Marie Millerová
tel: 734 692 875
email: press@ivd.cz
www.ivd.cz

Tisková zpráva ke stažení zde.

Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930