Přečtěte si

(22. 3. 2018)

Tři hlavní trendy ovlivňující geopolitiku v oblasti energetiky

The Economist představil článek o dopadech transformace energetického sektoru, tedy mj. přechodu na obnovitelné zdroje, na geopolitiku v oblasti energetiky. Podle tohoto článku budou dopady rozsáhlé a geopolitika bude soutěží o to, kdo bude schopný sám vyprodukovat nejvíce energie a kdo bude mít nejlepší technologie.

Od svého vzniku byla geopolitika v oblasti energetiky, definovaná jako dopad energetických toků na moc a vliv států, řízena především ropou. Snahami získat ji, zajistit si dodávky a zabránit nepřátelům, aby ji získali, či ovládali. Nicméně vzhledem k tomu, že plyn a ropa jsou vyčerpatelné a byly často přerozdělovány skupinou producentů, spotřebitelské státy dlouho pociťovaly, že je nedostatek ropy činí zranitelnějšími. Ovšem díky třem významným trendům se tento pocit nedostatku podle autora blíží ke konci.

Tři trendy ovlivňující geopolitiku v oblasti energetiky
Prvním z nich je břidlicová revoluce USA. Díky ní se ze Spojených států stal největší producent plynu a ropy celkem. Od postupného poklesu produkce od 70. let 20. století USA dnes těží více ropy než kdykoliv předtím. V loňském listopadu to bylo 10 milionů barelů denně.

Druhým jsou změny, které právě probíhají v Číně. Jedná se o její snahy přejít k méně energeticky náročné ekonomice. Aniž by země utlumila svůj ekonomický růst, učinila v posledních letech velké pokroky ve snížení své poptávky po uhlí a ropě, zpomalila růst poptávky po elektřině, budovala nové zdroje elektřiny vyrábějící z plynu a z obnovitelných energií a zastavila růst emisí CO2.

Posledním trendem je globální snaha přejít na nízkouhlíkový energetický systém kvůli boji s klimatickou změnou. K omezení klimatických změn bude ale stále nutné investovat biliony amerických dolarů do solární a větrné energetiky, bateriových systémů, elektrických sítí a celé škály jiných, nyní experimentálních, čistých zdrojů.

Tato energetická transformace zahájila závod o nejlepší technologie.

„Míříme ze světa, kde je hodnota energie uložena ve zdrojích, do světa, kde jsou zdroji technologie.“

Francis O’Sullivan, MIT Energy Initiative

Geopolitické dopady probíhající energetické tranzice
Geopolitické dopady všech těchto probíhajících změn jsou ovšem velmi komplexní. Na rozdíl od fosilních paliv je obnovitelná energie dostupná téměř kdekoliv. Společné snahy v boji proti klimatickým změnám by navíc mohly vést ke sdílení technologií a open source rozvoji.

David Criekemans z Antverpské univerzity poukazuje na to, že všechny energetické revoluce, tou průmyslovou počínaje, měly dalekosáhlé dopady a že podobné dopady lze očekávat i od revoluce stávající. Očekává, že decentralizace energetiky povede k posílení moci regionů na úkor centrálních autorit.

Změny v energetickém sektoru ale mohou zároveň vést k mnohým geopolitickým střetům. Zřejmým příkladem může být změna pozice producentů ropy. Tyto státy totiž podle některých příliš dlouho spoléhaly na zisky z fosilních paliv a nereformovaly své ekonomiky. S postupující elektrifikací bychom se také mohli setkat s intenzivnějším obchodem na energetických trzích, větším přeshraničním propojením sítí a z toho vyplývajícími možnými problémy – přerušení dodávek elektřiny (místo dodávek plynu), kybernetické útoky atp.

Zdá se tedy, že energetická geopolitika v budoucnu bude znamenat především to, kdo bude v energetice nejvíce soběstačný a kdo bude mít nejlepší technologie.

Autor: oenergetice.cz, 22. 3. 2018


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« prosinec 2018 »
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31