Přečtěte si

(20. 3. 2015)

Nové jaderné zdroje by měla financ ovat společnost ČEZ

Schválení národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR musí počkat na rozhodnutí o prolomení limitů těžby hnědého uhlí.

Plán rozvoje jádra má navazovat na aktualizaci Státní energetické koncepce, jejíž projednávání bylo přerušeno do konce června, dokud nebude hotova analýza dopadů prolomení či neprolomení limitů těžby hnědého uhlí. Vláda proto v polovině března odložila i projednání akčního plánu rozvoje jaderné energetiky. Ministerstvo průmyslu (MPO) tvrdí, že akční plán byl na jednání vlády zařazen, jen aby ministři věděli, že už je hotový. Teď musí rezort dodělat analýzu variant pro další těžbu hnědého uhlí. Pak by se vláda měla zabývat najednou ASEK i jadernou strategií.

            Není však však vyloučeno, že kabinet přijetí ASEK se ještě oddálí a tím také zadání pro ČEZ, aby začal připravovat stavbu nových bloků. „Všichni si zjevně uvědomují, že je těžké jadernou strategii profinancovat. Dokud se nepovede najít způsob, jak nové bloky zaplatit, tak se jaderná cesta bude nejspíš odkládat,“ uvedl pro E15 Jan Ondřich, analytik z poradenské společnosti Candole Partners.

            Jaderný akční plán si u MPO a ministerstva financí loni objednal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Počítá se stavbou reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Do roku 2019 měl ČEZ vybrat dodavatele bloků. O šest let později měl získat stavební povolení.

            Předtím by ale měla vláda vyhodnotit, zda je nutné, aby stát poskytl firmě ČEZ, popřípadě konsorciu investorů státní garance, které zajistí návratnost investice. „Akční plán by měl být schválený do konce roku. Jinak hrozí, že se nestihne vše připravit pro získání stavebního povolení do roku 2025,“ uvedl mluvčí MPO Miroslav Kynčl.

            Pro ČEZ z akčního plánu přímo plyne, že má začít s přípravou zvláštní firmy, která elektrárny postaví a bude je proO vozovat. Má do ní například vyčlenit všechna potřebná aktiva v Dukovanech a v Temelíně. „Rozhodování o samotné stavbě přijde až kolem roku 2025. Z tohoto pohledu je času dost,“ míní mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

            Mládek už několikrát varoval, že bez schválené jaderné strategie bude muset Česko nahradit dosluhující uhelné elektrárny plynovými zdroji. Výsledkem bude vyšší závislost na dovozu zemního plynu, což vláda nechce.

Kdo to zaplatí?

Nejdůležitější otázkou, kterou by měl akční plán vyřešit, je otázka financování výstavby nových jaderných bloků. „Z pohledu státu jednoznačně preferovanou variantou investičního modelu výstavby nových jaderných zdrojů je varianta investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren, společnosti ČEZ, popřípadě její stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti,“ píše se v materiálu. Dále se mimo jiné uvádí, že varianta vychází z předpokladu, že polostátní společnost ČEZ vypracuje relevantní investiční záměr, který následně posoudí valná hromada a v případě souhlasu bude realizován. Materiál obsahuje ale i další dvě varianty.

            Druhá varianta počítá s investicí prostřednictvím privátního sdružení investorů. Složení konsorcia a procentuální rozložení majetkových podílů by podle plánu záviselo na ochotě jednotlivých investorů vstoupit do projektu.

            Třetí varianta uvažuje o přímé výstavbě ze strany státu prostřednictvím nově založeného státního podniku. „Tato varianta je však z důvodu velkého počtu negativ a především z důvodu vysokého dopadu na státní rozpočet a s tím souvisejícího zvyšování státního dluhu nejméně pravděpodobná, a je proto uváděna pouze pro úplnost,“ stojí v předkládací zprávě ministerstva.

            Jak uvedl na konferenci pořádané Institutem pro veřejnou diskuzi na téma Energetické úspory jako příležitost k růstu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, varianta státem garantovaných výkupních cen, tzv. contract for difference, která bude použita pro výstavbu britské jaderné elektrárny Hinkley Point, nyní nepřichází v úvahu.

            „Vicepremiér Babiš říká, že si má jaderné bloky postavit ČEZ za své peníze, ale vedení ČEZ se to pochopitelně nelíbí, protože členové dozorčí rady a představenstva mají hmotnou odpovědnost za svá rozhodnutí, navíc v případě nenávratnosti projektu hrozí žaloby od menšinových akcionářů,“ uvedl Mládek.

            Vládní materiál však uvádí, že před vynaložením investice 250 až 300 miliard by měl stát znovu posoudit, zda je, či není možné nové jaderné zdroje stavět i bez státních garancí. „V tomto případě musí stát rozhodnout, zda a v jaké formě garance investorovi poskytne,“ informuje materiál.

Plán také uvádí, že při paralelní přípravě projektů v obou českých jaderných elektrárnách je možné předpokládat náklady státu v rozmezí 4,3 až 32 miliardy korun, podle toho, kdy stát do projektů vstoupí.

            Další možností podle Mládka je, že nové jaderné bloky u nás postaví „jiná entita“. „Tam by se ale musely řešit zcela jiné problémy,“ dodal Mládek. Měl zřejmě na mysli model, který zvolilo Maďarsko, kde dostavba jaderné elektrárny Paks byla svěřena bez výběrového řízení ruské firmě Rosatom, která bude stavbu i financovat. Jako jediný z možných uchazečů o projekt nabídla předběžné financování projektu. Ten plán se však nelíbí Evropské unii.

Blok v Dukovanech i v Temelíně

Podle materiálu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. „Zejména z důvodu udržení kontinuity výroby v lokalitě Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037,“ stojí v materiálu. O plánu postavit jeden blok v Dukovanech a jeden v Temelíně hovoří ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek zhruba od poloviny loňského roku.

            Podle jeho ministerstva by tak ČEZ měl i nadále pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě včetně získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Časový rámec získání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025.

Budeme vyrábět jaderné palivo?

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky považuje za optimální způsob, jak zajistit spolehlivé dodávky paliva pro jaderné elektrárny, výstavbu závodu na jeho výrobu na českém území nebo v blízkém regionu.

            V případě uvažovaného závodu by šlo o tzv. fabrikaci čili sestavení paliva z importovaných jaderných tablet oxidu uranu, které by se v Česku dávaly do jaderných trubek a kazet. Aby se však takovýto provoz vyplatil, vyžadovalo by to výrobu nejen pro zásobování tuzemských reaktorů, ale i pro export. „Jediná šance by byla, kdyby dodával palivo na Slovensko, do Maďarska, Bulharska a na Ukrajinu, to znamená, že by byl jen pro ruské reaktory. Západní trhy jako Francie a Německo jsou již rozebrány,“ konstatoval jaderný expert Radek Škoda z Českého vysokého učení technického v Praze.

            MPO hodlá do konce tohoto roku zpracovat analýzu navazující na předběžnou studii proveditelnosti, kterou si nechalo zpracovat vloni. Na základě těchto studií by se mělo rozhodnout, zda je výstavba fabrikačního závodu pro ČR výhodná. ?

20.3.2015 - E15 - Příloha - speciál energetika


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930