Přečtěte si

(3. 12. 2012)

Strohá akcentace vstupní ceny je jedním z podstatných úskalí veřejných zakázek

„Probíhající přesun pravomocí při nákupech zdravotnických prostředků od lékařů směrem k managementu je často zdrojem sporů.“ Upozornil na to MUDr. Pavel Hroboň, M. S., ředitel Advance Healthcare Management Institute, na diskusním setkání „Dodavatel vs. poskytovatel zdravotní péče aneb Jak nakupovat efektivně a transparentně?“, které uspořádal 6. listopadu v Praze Institut pro veřejnou diskusi.

MUDr. Hroboň upozornil, že zvýšený finanční tlak vede poskytovatele péče ke snižování nákladů. Přitom snižování nákupních cen je v porovnání např. se změnou klinických procesů nebo restrukturalizací nemocnic relativně snadným cílem. Avšak nákup zdravotnických prostředků je celý složitý proces, počínaje výběrem vlastních prostředků a skladovým hospodářstvím konče, a to vše za nutnosti nakoupit výhodným způsobem při dodržení zákona o veřejných zakázkách a požadavků zdravotních pojišťoven. Reporting nákupních cen pro zdravotní pojišťovny přitom označil za historický relikt, který by měl být v budoucnosti odstraněn.
Tomáš Kubíček, partner v oddělení podnikového poradenství Deloitte k tomu uvedl: „Často je akcentována pouze vstupní cena a je opomíjena životnost, respektive náklady související s celou dobou provozování a fungování daného zařízení. Je to současně jedna z nejčastějších chyb, se kterou se při hodnocení nákupu setkáváme.“ Na absenci nastavení dlouhodobých parametrů pro plánování upozornil Ing. Michal Stiborek, MBA, náměstek ředitele pro ekonomiku a provoz pražského Institutu klinické a exporimentální medicíny. „To je alfa a omega všeho, protože my nevíme, co přijde za první rok, za druhý rok, za třetí rok,“ řekl. A navíc nemocnice ještě ani nyní v listopadu nevědí, jak dopadl rok 2011. K tomu přistupuje problém, jak se vyrovnat s legislativou v dnešní vystresované době, takže první doporučení nákupčím je: „Hlavně neudělejte chybu, abyste neměli problémy za něco, co jste nechtěně popletli.“ Současně upozornil na obrovský nárůst administrativy spojený s legislativní smrští ve zdravotnictví.

Dalším nemalým problémem je podle advokáta JUDr. Petra Šustky, Ph. D., růst nákladů na zadávání zakázek. Mimo jiné to pramení z obav z nařčení z „pletichy při zadávání veřejné zakázky“ a trestní odpovědnosti z toho vyplývající. K tomu se ještě přidává prudký nárůst odvolání. Situaci v Německu při skupinovém nakupování zdravotnických prostředků přiblížil MUDr. Jiří Dostal, ředitel Innova Medical, s. r. o. „Nejde o nejnižší cenu, ale o efektivní nákup a logistiku s ohledem na konkrétní výkony a potřeby zdravotnických zařízení,“ řekl. V Německu dominují velcí hráči celostátního významu, jako jsou Sana, Prospitalia, AGKMed, PEG, Hospigate a další. Většina z nich přitom vznikla procesem zdola, jak rostly požadavky zdravotnických zařízení. V Česku jsou však naopak tyto řetězce tvořeny shora, často na krajské úrovni. Jak MUDr. Dostal upozornil, ČR odpovídá velikostně jedné spolkové zemi v SRN, a proto je u nás prostor pro 2–3 velké skupiny. V následné diskusi jednoznačně převažovala podpora skupinových nákupů zdravotnických prostředků na co nejširší úrovni, třeba i celostátní.

3.12.2012, Zdravotnické noviny - ZDN


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930