Přečtěte si

(22. 10. 2012)

Hodnocení inovativních technologií zefektivní české zdravotnictví

Nárůst nákladů na zdravotnictví nelze řešit zastavením přísunu nových technologií, ale je nutné systematicky hodnotit jejich přínosy a náklady. Na diskusním setkání „Jak hodnotit efektivitu nových technologií aneb co si můžeme dovolit jako standard?“ to 16. října prohlásil MUDr. Pavel Hroboň, M. S., ředitel společnosti Advance Healthcare Management Institute.

P. Hroboň připomněl, že jsou to právě nové zdravotnické technologie, které spolu se stárnutím obyvatelstva, rozvojem chronických nemocí a rostoucími nároky pacientů a zdravotníků jsou hlavní příčinou růstu nákladů. Jako příklad uvedl oblast léků, kde Česká republika nemá již mnoho prostoru ke snížení cen. Ovlivňovat však lze preskripční praxi lékařů a hodnotit inovativní přínos léků.

Hodnocení zdravotnických technologií (HTA - Health Technology Assessment) je přitom možné dvěma způsoby - srovnáním výsledků jednotlivých technologií (dosaženého zlepšení zdravotního stavu) a jejich nákladů buď mezi sebou, nebo se stanoveným prahem nákladové efektivity. „V případě srovnávání technologií mezi sebou můžeme mluvit o relativní nákladové efektivitě, v případě srovnání s explicitně nebo implicitně stanoveným prahem o absolutní nákladové efektivitě,“ konkretizoval P. Hroboň.

Relativní efektivita má již podle něj oporu v zákonu a souvisí s nadstandardem. Nepřímá podpora v zákonech je pak důležitá pro absolutní hodnocení nákladové efektivity, ale je velmi pravděpodobně bez významu pro srovnání s definicí nároku pojištěnce. Vzniká proto otázka, zda lze v současném právním systému pouze na základě ceny odmítnout léčbu, která nemá rovnocennou alternativu.

Hlavním cílem českého zdravotnictví by podle P. Hroboně mělo být dostat do republiky co nejrychleji technologie, které buď při stejném výsledku šetří náklady, nebo dokážou za odpovídající cenu zlepšit klinické výsledky. Na druhé straně by z veřejného zdravotního pojištění neměly být plně hrazeny nové technologie, které neprokážou jasné přínosy oproti stávajícím postupům.

Pilotní projekt HTA letos v prosinci

S plány ministerstva zdravotnictví v otázce rozhodování a zařazení nových technologií do úhrad a rozšiřování nadstandardních služeb seznámil ministrův poradce MUDr. Pavel Vepřek. Připomněl rozdělení HTA do tří fází: * hodnocení (assessment) - zhodnocení posuzované technologie na základě existujících důkazů („věda“); * posouzení (appraisal) - rozhoduje o zařazení do úhrady z veřejného zdravotního pojištění s ohledem na výstupy hodnocení („politika“); * rozhodnutí (decision) - implementace výsledku posouzení do systému veřejného zdravotního pojištění („realizace“). „Velice důležitá je samostatnost a nezávislost fází a rovněž oddělení orgánu, který hodnotí, od toho, který posuzuje,“ zdůraznil v této souvislosti P. Vepřek.

Česká republika v současnosti připravuje implementaci směrnice EU o spolupráci členských států v oblasti HTA a vytvoření evropské sítě. Rada zřízená ministrem zdravotnictví připravila na HTA výběrové řízení, které v červenci vyhrála Academy of Health Care Management. Ta již v září dodala metodiku a manuály a nyní zapracovává připomínky ministerstva. Letos v prosinci by pak mělo být zahájeno pilotní ověření postupů ve všech oblastech. P. Vepřek předpokládá, že v roce 2013 bude HTA zapracováno do české legislativy a od roku 2014 bude podmínkou vstupu nových a nákladných technologií do veřejného zdravotního pojištění.
 
Výsledky jednání komise budou veřejné

P. Vepřek zdůraznil, že výsledky jednání komise pro zdravotnické technologie budou veřejné. Jmenuje ji ministr ze zástupců ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, odborných společností a veřejnosti. Jako možné závěry komise ohledně konkrétních technologií formuloval: * zařadit do systému veřejného zdravotního pojištění; * zařadit s doplatkem (úhrada podle levnějšího komparátora); * umožnit dočasnou/podmíněnou úhradu (pro sběr dat o účinnosti v klinické praxi a efektivitě); * nezařadit do systému s možností přezkoumat znovu za několik let.

K novému hodnocení a posouzení v HTA může vést zásadní překročení limitu dopadu do systému veřejného zdravotního pojištění, stejně tak nesplnění očekávaných podmínek povede ke zrušení úhrady a odstranění ze systému. P. Vepřek také uvedl, že k současným nadstandardním technologiím jsou ve fázi jednání další tři: * antagonizace účinku svalových relaxancií (rukuronium, vekuronium) na konci anestezie sugamadexu (projednáváno s Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP); * použití femtosekundového laseru při operaci šedého zákalu (Česká oftalmologická společnost ČLS JEP); * počítačem navigovaná operativa náhrad kloubu (Česká společnost pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí).

HTA pro rychlou inovaci

Generální ředitelka společnosti Medtronic Czech Republic Mgr. Adriana Stará, MBA, vyzdvihla zásadní rozdílné rysy mezi technologiemi a léky. Jedná se mimo jiné o životní cyklus, který je u technologií zhruba 18 měsíců, zatímco u léků 8 až 10 let. V této souvislosti hovořila o potřebě rychlého HTA a stejně jako již před ní P. Hroboň zdůraznila, že by HTA nemělo být byrokratickou překážkou vstupu účinných technologií, ale naopak by mělo přispět k urychlení jejich nástupu.

Jako příklad technologie zachraňující životy a prodlužující délku a kvalitu života uvedla defibrilátory. Jejich cena od roku 1990 klesla o 85 procent zhruba na 12 USD, přičemž se několikanásobně zmenšila jejich velikost. Hospitalizace se zkrátila z 12 dnů na dva. Ke komfortu pacienta výrazně přispělo i prodloužení životnosti baterie z jednoho roku na 9 let. Účinnost je nyní 98 procent, spolehlivost 99 procent.

Důležitá je role odborných společností

Předseda České farmakoekonomické společnosti prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc., ocenil, že pro rozhodovací procesy ohledně HTA se počítá i s účastí odborných lékařských společností. Jde především o oddělení hodnocení a rozhodování, což je pro ně zásadní. Proto budou HTA podporovat, aby nedošlo k podobné situaci jako u lékové politiky, kde jsou odborné společnosti mimo rozhodovací postupy. Současně však vyjádřil obavu, aby se proces nestal jen soubojem právníků, zda je vše správně definováno. Rovněž upozornil, že často převažuje stanovisko politiků nad názorem odborným, někdy i nad legislativním. Je rovněž třeba, aby politici řekli, na co peníze ještě jsou a na co už nikoli, na co jsou ještě ochotni platit. Nejde jen o vládu, ale i o územní reprezentace, které rozhodují o lékařské péči. Podle J. Švihovce by proto měla vzniknout na toto téma diskuse, do které by se zapojily rovněž další odborné společnosti, aby nebyla porušena rovnováha mezi nimi.

P. Vepřek v této souvislosti upozornil, že nastavení hranice, co lze ještě z veřejného zdravotnictví platit, bude dlouhodobý proces, který se bude odvíjet mimo jiné od uvádění nových technologií. A právě dobře prováděné HTA k tomu výrazně přispěje. Pro inteligentní regulaci trhu nejen prostřednictví minimálních cen se vyslovil Ing. Tomáš Kolář, předseda České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků. Vyjádřil obavu, zda nebude celý proces HTA příliš těžkopádný a pomalý, vzhledem ke krátké, zhruba osmnáctiměsíční životnosti inovativních zdravotnických prostředků. Vyslovil se pro možnost přejímání technologií ze zemí EU vzhledem k tomu, že v českém zdravotnictví působí mnoho nadnárodních společnosti, které tyto procesy již absolvovaly v zahraničí. Podle P. Vepřeka se však HTA bude týkat především takových inovativních prostředků, které by byly pro veřejné zdravotnictví příliš drahé nebo je nelze ohodnotit podle nějaké jiné stávající technologie. Očekává, že se to ročně bude týkat řádově desítek případů.

22. 10. 2012, Zdravotnické noviny,


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930