Přečtěte si

(20. 10. 2012)

Peníze na dopravní infrastrukturu - sliby a realita

Vláda schválila dne 26.9.2012 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2013 a střednědobý výhled na roky 2014 a 2015. Stále jde jen o návrh, protože poslední slovo bude mít Poslanecká sněmovna (návrh je předložen jako sněmovní tisk č. 818) ve vazbě na schvalování státního rozpočtu pro příští rok. Uvidíme, jak se situace bude v následujících týdnech vyvíjet.

Zhodnocení návrhu je letos jednoduché a vyplývá z průvodního textu návrhu rozpočtu. Bohužel dojde k meziročnímu snížení objemu finančních zdrojů pro dopravní infrastrukturu, rozpočet neumožňuje zahájit prakticky žádnou novou výstavbu, chybí dostatek národních zdrojů na povinné spolufinancování projektů hrazených z EU a nedojde k úplnému vyčerpání zdrojů Operačního programu Doprava (OPD). Vzhledem k tomu, že součástí rozpočtu je výhled až do roku 2015, tak současnost a výhled není pro tuto oblast vůbec dobrý, možná s jistou mírou nadsázky se dá návrh zhodnotit jako „fiasko pro příští tři roky“.

Ale posuďte sami…V roce 2013 se plánují výdaje do státní dopravní infrastruktury ve výši 64,5 mld. Kč, v roce 2014 už jen 56,7 mld. Kč a v roce 2015 pouhých 46,2 mld. Kč. V roce 2010 činil schválený rozpočet SFDI celkem 96 mld. Kč. Připomínám tento rok záměrně, protože současná vláda se ve svém programovém prohlášení ze srpna 2010 zavázala, že „zachová výši investic do dopravní infrastruktury“ na této úrovni. V aktualizaci programové části Koaliční smlouvy z dubna 2012 již jen koalice zachovává celkovou výši investic do dopravní infrastruktury na úrovni roku 2012. A realita? Podle čísel rozpočtu SFDI – 46 mld. Kč do investic v roce 2012, 44 mld. Kč v roce 2013, 36 mld. Kč pro rok 2014, a pro rok 2015 již jen 25 mld. Kč. Závazek platí jen na papíře? A už jen připomenutí, že z rozpočtu SFDI se platí nejenom nová výstavba a modernizace dálnic, silnic, železničních tratí, nebo rozvoj vnitrozemské vodní cesty, ale také údržba a opravy stávající infrastruktury.

Ale zpět k rozpočtu SFDI. Správci dopravní infrastruktury vyčíslili aktuální potřeby financování na rok 2013 v objemu 89 mld. Kč. V rozpočtu Fondu tak pro příští rok chybí 25 mld. Kč. Tedy téměř 30% potřeb nebude pokryto. Každý z nás je uživatelem dopravních cest, a musím nám být tedy jasné, že to je dlouhodobě neudržitelný stav.

Bohužel se systém financování dopravní infrastruktury nechal chytit do pasti. Místo aby evropské peníze byly zapojeny jako doplněk k národním prostředkům, tak se staly jejich náhradou. A jak jsou nyní postupně zdroje EU čerpány a jak zároveň vyplouvají na povrch problémy s realizací mnoha staveb hrazených z těchto peněz a neuznatelností všech jejich výdajů, je rozpočet SFDI stále více paralyzován díky nedostatečné úrovni národních zdrojů. Ta nejen, že nestačí na povinné spolufinancování projektů hrazených z fondů EU, ale zároveň není dost zdrojů na údržbu a opravy stávající dopravní infrastruktury natož na další důležité dopravní projekty. Dostali jsme se do situace, kdy v rozpočtu SFDI není ani naznačena perspektiva zlepšení. Jde o rezignaci na udržitelné financování a strohé konstatování, že nejsou peníze, že se nebude stavět a že bude ještě hůř. Vrcholem je ovšem předpoklad nedočerpání alokace Operačního programu Doprava v programovém období 2007-2013 a očekávaná neschopnost adekvátního zapojení do nového programového období 2014-2020. Aby toho nebylo málo, ze strany Evropské komise nám hrozí plošné korekce prostředků OPD, jako sankce za nesprávné čerpání. SFDI avizuje, že pokud k tomu dojde, celý proces schvalování rozpočtu Fondu se bude muset opakovat. Proč? To, co případně nezaplatí Evropa, budeme muset uhradit z národních - zdrojů. To jsme to dopracovali….

Nutno ovšem podotknout, že jsou i projekty, kterým se v rozpočtování Fondu vyloženě daří. Tak například v letošním schváleném rozpočtu najdeme výhled výdajů na mýtný systém a telematiku v roce 2013 ve výši 3,2 mld. Kč, a v současném návrhu na příští rok už jsou ovšem zapracovány výdaje ve výši 3,7 mld. Kč. Pouhých 500 mil. Kč navíc. Také k některým vodním cestám je Fond štědrý. Nejde však o hlavní tah labsko-vltavské vodní cesty, ale třeba o přístav Hluboká nad Vltavou určený pro rekreační plavbu. Tam Fond plánuje v příštím roce vydat 100 mil. Kč! Ale tohle už je o jiné debatě, a to o prioritách. Musíme přeci stavět to, co opravdu potřebujeme, musíme mít jasné priority.
Jak z tohoto marastu ven? Cestu vidím ve 3 krocích – 1) stabilizace současných zdrojů, 2) zvýšení efektivity výdajů a realizace prioritních akcí a za 3) fixace plánovaných zdrojů pro dopravní infrastrukturu na vývoj HDP. Prostě oblast dopravní infrastruktury a její stav je důležitý jak z pohledu každého občana – uživatele, tak i z pohledu ekonomických souvislostí. A jenom systémová opatření mohou zajistit zlepšení stavu. Nemluvě o nezbytnosti zajistit úplné vyčerpání zdrojů z fondů EU. K tomu ještě dodávám jeden předpoklad: odbornost, poctivost a pracovitost lidí na všech úrovních a funkcích…

A protože jsem těmto krokům věnoval v minulosti samostatné blogy (zde), tak už jen stručně.

ad. 1 Cestou ke stabilitě systému je zvýšení podílu SFDI na výnosu spotřební daně z minerálních olejů z dnešních 9,1% minimálně na 25%. To by znamenalo stabilnější plánování a finančně cca 13 mld. Kč. Klidně může být adekvátně snížena poskytovaná dotace ze státního rozpočtu, která dorovnává chybějící zdroje SFDI. Pro Ministerstvo financí by to znamenalo nulový dopad. Efekt by byl jednoznačný. Odbourala by se každoroční licitace o tom, kolik vlastně je Ministerstvo financí ochotno do rozpočtu Fondu dosypat. Jen připomínám, že tuto spotřební daň platíme všichni, kdo používáme automobily a že plně odráží míru užívání pozemních komunikací. Byl by tak posílen princip „uživatel platí“.

ad. 2 Zavést konečně supervizi nákladů a cen u stavebních investic do dopravní infrastruktury například nad 100 mil. Kč. Že kontrolní mechanismy nefungují, se ukazuje na pozastavených platbách u evropských projektů, a pak také potřebujeme nástroj, pomocí kterého budeme objektivizovat nabídkovou cenu podanou v nabídce a posuzovat ji ve vztahu ke kvalitě vybudovaného dopravního díla. Zkrátka dokud nebudeme mít nástroje, které zajistí účelnost a hospodárnost výdajů, nemůžeme mluvit o efektivním financování dopravní ínfrastruktury.

ad. 3 Minimální výši ročních výdajů z rozpočtu SFDI by bylo vhodné fixovat k výši hrubého domácí produktu – a to minimálně na úrovni 2% HDP. Dnes by tak mělo být dispozici ročně pro dopravní infrastrukturu alespoň 80 mld. Kč. Bez jasné a dlouhodobé strategie s predikovatelnými zdroji není možné financování racionálně řídit a tudíž není možné ani dobře plánovat. A nesmíme zapomenout ani na projektovou přípravu.

V posledních letech jsme si už tak trochu zvykli kritizovat stále klesající zdroje pro dopravní infrastrukturu. Přesto nás každý rok svou bilancí překvapí. Vláda v tomto ohledu zatím nezklamala a ukazuje, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Myslím, že je čas ke změně ...


Pavel Švagr
Více se dočtete na blogu zde.


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930