Přečtěte si

(8. 10. 2012)

Jak zavést eHealth do českého zdravotnictví?

Elektronické zdravotnictví by mělo usnadnit práci lékařům, zefektivnit systém zdravotní péče a především ušetřit zdravotnictví velké finanční prostředky. Drtivá část odborné veřejnosti se shoduje v tom, že eHealth potřebujeme, otázkou však stále zůstává, kdy k jeho zavedení v České republice dojde.

Česká republika je v oblasti elektronického sdílení dat ve zdravotnictví daleko za vyspělými zeměmi Evropy, ve kterých je eHealth již plně integrován do systému poskytování zdravotní péče. Ale ani tam neprobíhala implementace informačních technologií do zdravotnictví zcela hladce.

Jak se tedy vyhnout problémům, které provázely a v některých případech stále provázejí obdobné systémy v zahraničí? Jak realizovat elektronické zdravotnictví v našich podmínkách tak, aby bylo přijatelné pro všechny zainteresované strany a zároveň přineslo výsledky, které od něho všichni očekávají? Právě o těchto otázkách v současnosti probíhají intenzivní diskuse napříč odbornou veřejností, která se však zatím shoduje pouze v jednom – zavedení eHealth se nelze vyhnout.

Hledání správné cesty

O potřebě elektronického sdílení dat ve zdravotnictví se v odborných kruzích hovoří již dlouho, celostátním politickým tématem se však stalo až po znovuoživení kauzy Elektronických zdravotních knížek (EZK) a následném vypovězení smluv mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a společností IZIP. Elektronická zdravotní knížka je všeobecně považována za první a bohužel neúspěšný pokus o implementaci jednoho z prvků eHealth do našeho zdravotnictví. Jedním z často zmiňovaných důvodů neslavného konce tohoto projektu byla mimo jiné nedostatečná motivace lékařů systém využívat. Většina odborníků sdílí stejný názor – aby systém mohl být efektivní, musí jej využívat co nejvíce lidí.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) proto téměř bezprostředně po hlasování správní rady VZP o ukončení smluv se společností IZIP avizoval, že bude usilovat o vytvoření celonárodního systému, jehož zavedení by provázela i příslušná změna legislativy. Před několika týdny pak ministerstvo vypsalo veřejnou soutěž na návrh systému elektronického zdravotnictví, jejímž cílem by mělo být nalezení řešení pro implementaci informačních technologií a systému do zdravotnictví. Tendr na pořízení nového systému by měl být vypsán ještě do konce tohoto roku, samotný eHealth by se podle plánů Leoše Hegera mohl rozběhnout už v roce 2014.

Nový systém by měl být přijatelný pro všechny zainteresované strany, tedy jak pro poskytovatele a plátce zdravotní péče, tak i pro pacienty a zdravotníky. Nalézt univerzálně akceptovatelný, efektivní a zároveň realizovatelný model se však nezdá být právě snadným úkolem. Potvrdila to i debata, kterou na toto téma v polovině září uspořádal v rámci cyklu „Vize českého zdravotnictví“ Institut pro veřejnou diskusi.

Nástrahy a překážky

Diskutující z řad zdravotníků a specialistů na informační technologie a systémy ve zdravotnictví identifikovali řadu problémů a překážek, se kterými se stát při zavádění eHealth bude muset vypořádat. Lékař, ekonom a specialista na informační technologie v jedné osobě Daniel Hodyc má za to, že ani rychlé zavedení eHealth nemusí vést k odstranění plýtvání a kýženým úsporám ve zdravotnictví.

„Příčinou selhání řady pokusů o implementaci eHealth v zahraničí byla především nereálná očekávání. Tedy představa, že zavedeme elektronické prvky do zdravotnictví, všechny je integrujeme a ono to bude skvěle fungovat,“ konstatoval Daniel Hodyc a jako příklad uvedl Velkou Británii, které elektronické zdravotnictví nepřineslo očekávaný efekt navzdory tomu, že její projekt byl velmi dobře vypracován. Neúspěch Velké Británie pak připomněl i další specialista na informační technologie Matěj Adam z IBM EMEA. Při pokusu o zavedení eHealth by prý neměly převážit snahy o změnu celého systému. Podle Matěje Adama je také důležité, aby elektronizace nebyla vedena jako IT projekt.

Nejčastěji zmiňovaným argumentem podporujícím zavedení eHealth zůstává především jeho úsporný efekt. Daniel Hodyc je však toho názoru, že ani tento argument nemusí platit vždy a v případě všech myslitelných forem elektronického zdravotnictví. I proto je prý třeba se rozhodnout, jaké součásti eHealth skutečně potřebujeme a které nám přinesou největší užitek.

„Asi nejlepším příkladem, kde tento argument platí, je oblast elektronické preskripce. V zemích, kde byla úspěšně implementována (Izrael, Rakousko), tak ušetří 5 až 10 procent nákladů. V našich podmínkách by to znamenalo 2 až 4 miliardy korun,“ poznamenal Daniel Hodyc s tím, že podmínkou takových úspor prostřednictvím elektronické preskripce je především její hojné využívání, k čemuž je ale třeba správně nastavit motivaci pro lékaře.

Další problém by mohl nastat při sdílení digitalizovaných dat ze zdravotnické dokumentace. „Pokud stávající zdravotnická dokumentace nebude dobře odrážet realitu, budováním elektronické zdravotní dokumentace to nespravíme,“ připomenul Hodyc s poukazem na skutečnost, že současný způsob zaznamenávání „reality“ do stávající zdravotnické dokumentace není vždy zcela jednoznačný, což by po implementaci budoucího systému mohlo způsobovat potíže.

Existující možnosti

Podle Leoše Raibra, ředitele společnosti STAPRO, která je dodavatelem informačních systémů pro zdravotnictví, již nyní existují technologie, které dokáží obstát v nárocích na sdílení informací ve zdravotnictví, prakticky je prý ale nikdo nevyužívá. Leoš Raibr kritizoval především zamýšlenou integraci informačních systémů, která je podle něj zbytečně finančně náročná. Místo toho doporučuje jejich konsolidaci. Jako příklady úspěšné konsolidace nemocničních a laboratorních informačních systémů uvedl zkušenosti z Náchoda, Broumova a Opočna.

Dokonce i pouhá úprava stávajících systémů ale není možná všude. Podle ředitele Raibra v některých regionech nemají potřebné technické zázemí a jeho pořízení vyžaduje finanční prostředky, jež daná zdravotnická zařízení nemohou uvolnit. Technickou nepřipravenost zdravotnických subjektů pro zavedení eHealth později potvrdil i výzkum společnosti CompuGroup Medical (více viz rámeček na protější straně).

8. 10. 2012, Zdravotnické noviny, Filip Kůt


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930