Přečtěte si

(10. 11. 2010)

Konference: Je Česká republika plynovým tygrem Evropy?

Jaký je stav českého plynárenství a kam směřuje? Jak moc jsme závislí na nevyzpytatelném Rusku a jeho plynu? Jaká je naše připravenost na „plynové krize“? Tyto a další otázky se probíraly na konferenci koncem minulého měsíce.

„Plynárenství je v pohybu na globální i regionální úrovni. Spojené státy se díky objevu břidlicového plynu na svém území staly z dovozce plynu soběstačnou zemí. To pro mnoho vývozců plynu znamená výraznou změnu,“ řekl na úvod Filip Černoch z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity, který konferenci řídil. Podle jeho shrnutí je nyní na trhu plynu nadbytek i kvůli ekonomické krizi, která snížila spotřebu. „Myslím, že jsme v situaci, kdy se můžeme pochvalně klepat na ramena. Je ale otázka, co bude za pět nebo deset let,“ říká Filip Černoch ke stavu českého plynárenství.

Bude z ČR slepé střevo?

Podle Jana Zaplatílka z ministerstva průmyslu a obchodu evropským plynárenským tygrem rozhodně nejsme, ale naše role zároveň není ani zanedbatelná. Současný trend ve spotřebě plynu je v ČR klesající. V letech 1999 – 2006 byla podle něj spotřeba kolem 9,5 miliard m3. Od roku 2007 klesla na 8,5 miliardy, loni na 8,1 miliardy. „Je to projev krize, ale vliv má i to, že domácnosti i podniky zateplují a snižují spotřebu plynu. Některé domácnosti se vracejí k tuhým palivům,“ říká Zaplatílek. Klesající trend spotřeby plynu lze prý pozorovat v celé Evropské unii. Podle Alana Svobody z ČEZu může výměna 15 let starého plynového kotle za moderní uspořit až 30 % suroviny.

Zaplatílek vidí plyn jako spolehlivý a čistý zdroj energie, který se hodí zejména k nahrazování uhlí. V současnosti u nás dochází k liberalizaci trhu. Před vstupem do EU měla společnost RWE Transgaz legislativní i praktický monopol. „Dnes se RWE Transgaz musí vypořádávat s konkurencí,“ říká Zaplatílek. V roce 2005 změnili dodavatele plynu jen dva odběratelé, letos to bylo ale šedesát tisíc. Mění se i podíl prodeje plynu, RWE prodává již jen 21 % objemu, na trhu je velká konkurence, zejména co se týče dodávek velkým odběratelům. Celkově největšími spotřebiteli plynu jsou u nás domácnosti a velcí odběratelé (podíl cca 33 % každý).

Naše závislost na plynu ze zahraničí je podle Zaplatílka úplná. Svou spotřebu dokážeme krýt z vlastní produkce jen z 1-2 %. Dovoz se dá hrubě rozdělit na 25 % z Norska a 75 % z Ruska. „To ale dnes již kvůli narůstající konkurenci moc neplatí, hodně narůstá podíl plynu z Norska,“ říká Zaplatílek. Pro českou vládu je podle něho priorita výstavba plynovodu Gazela, který by měl Českou republiku spojit s Nord Streamem. Jinak by ČR hrozilo, že se v síti evropských plynovodů stane jakýmsi slepým střevem.

Hezký kocour

„Česká republika není žádný plynový tygr. Je to spíš velice hezký kocour,“ řekl Oldřich Petržílka z České plynárenské unie. Plyn má podle jeho slov u nás stabilní osmnácti procentní podíl na primárních energetických zdrojích. Od roku 1996 narostl jeho podíl jen o desetiny procent.

Dodávky plynu jsou podle něho u nás velmi spolehlivé. „Distribuční síť se rozvíjela od 80 let. Republika je dnes promotána plynovody. Tam, kde není plynovod, jsou jen hory,“ říká Petržílka. „Plynovodní síť je potřeba rozvíjet, ať to stojí, co to stojí. Vždycky se to vyplatí. Ukázalo se to při nedávné plynové krizi,“ říká Oldřich Petržílka. Tu jsme podle analýzy Evropské unie zvládli dobře a jsme na podobné události dobře vybaveni. Spolehlivost dodávek podtrhuje i to, že ČR má prý unikátní poměr podzemních zásobníků vůči roční spotřebě plynu.

Silné vazby

Podle Vratislava Ludvíka existují ze strany Ruska ohrožení čistě neobchodního, politického či imperiálního typu. „Rusko ale není potřeba démonizovat,“ domnívá se Vratislav Ludvík. Podle Ludvíka vznikly mezi ruským Gazpromem a některými evropskými společnostmi nadstandardně dobré vztahy. „Rusko dodávalo v 70. a 80. letech plyn do čtyř evropských zemí, Itálie, Francie, Německa a Rakouska. Pak stoupla cena ropy, ale Gazprom dál do těchto zemí dodával plyn levně. Evropské plynárny z toho měly ohromnou marži,“ říká Ludvík. Kvůli tomu vznikly silné obchodní domy a hlavně silné osobní vazby, které přetrvávají dodnes. „Situace na východě Evropy ale taková není a evropský trh je tím ovlivňován. EU by měla obchod s plynem sjednotit a stmelit,“ míní Ludvík.

Nikdo nečekal, že Rusko plyn vypne

„Některé evropské země dovážejí 100 % plynu, například Finsko, Švédsko, Belgie. Některé země, třeba Velká Británie, dovážejí jen 20 %. Slovensko je závislé na dovozu z 98 %,“ řekl k situaci na Slovensku Dušan Randuška z plynárenské společnosti SPP CZ. „Leden 2009 byl pro slovenské plynaře významným mezníkem,“ říká Randuška. Do té doby se prý promýšleli různé scénáře krizových stavů, ale nikdo nečekal, že Rusko vypne plyn úplně. Během dvou tří hodin se prý povedlo rozjet reverzní tok plynu z ČR. Slovenské plynárny během krize nedodaly 300 milionů m3, což je spotřeba Slovenska během jednoho zimního dne. SR dnes zvyšuje objem zásobníků a více obchoduje na spotových trzích (tj. trzích, kde dochází k uzavření obchodu, dodávce a vyrovnání bezprostředně).

Hospodářská krize vedla podle Randušky k poklesu prodeje plynu. To způsobilo, že plynaři měli víc plynu, než mohli prodat. Přebytky prodávali na spotových trzích, ale i tak došlo k poklesu cen plynu. „Došlo tak k decouplingu cen plynu a ropy. Zatímco cena ropy zůstávala, plyn klesl,“ říká Randuška. Situaci hodně ovlivnilo i to, že v USA byla zprovozněna těžba plynu z břidlicových polí. „USA přestaly mít zájem o zkapalněný zemní plyn a tankery s plynem se vracely do Evropy. Analytici si teď lámou hlavu, co to udělá s trhem plynu,“ říká Dušan Randuška. 

Ovlivní fotovoltaika plyn?

„Výhoda plynu je, že jde o čisté palivo a elektrárny na plyn lze postavit velmi rychle. EU podporuje vytváření infrastruktury, odvětví je robustní a stabilní,“ říká Alan Svoboda z ČEZu. Role plynu ale narůstá i v teplárenství. „Mnoho uhelných tepláren dnes stojí před modernizací a plyn je jedna z dobrých variant,“ říká Alan Svoboda. Podle něho by „extrémismus ve snižování emisí“ znamenal konec energetiky na plyn. „Pokud by někdo chtěl prosadit bezemisní energetiku, tak plyn končí,“ prohlásil Alan Svoboda.

Nepouštějme do energetiky politiky, to je smrtelná cesta, prohlásil Hugo Kysilka. Podle něho může mít současný boom fotovoltaických elektráren dopady i na plynárenskou energetiku. „Plynové elektrárny mohou fungovat jako zdroje pro vykrytí výkyvů, které v síti způsobí fotovoltaika. Ale v určitém měřítku se pak výkyv v elektrárenské síti může přenést do plynárenské sítě,“ upozorňuje Alan Svoboda. Podle něho je také čistě ekonomická otázka, zda se vyplatí provozovat elektrárnu na plyn, která bude sloužit jen k vykrývání špiček. „Teoreticky by je mohl ČEPS jako regulátor, ale to by se musel navýšit rozpočet na nákup regulačních služeb,“ uvažuje Svoboda.

Dlouhodobé kontrakty

Na většině témat se panelisté shodli. Rozporné názory zazněly jen u dvou témat. První z nich byly dlouhodobé kontrakty. Podle Vratislava Ludvíka je pro budoucnost plynárenství důležité, aby byly zrušeny a aby vznikl jakýsi „plynárenský Schengen“, kde bude skutečně fungovat konkurence mezi dodavateli na trhu. „Dlouhodobé kontrakty ale nic takového neumožňují a betonují trh,“ říká Ludvík.

Podle Oldřicha Petržílky a dalších řečníků jsou dlouhodobé kontrakty nezbytné pro stabilní prostředí na trhu. „Jenom dlouhodobé kontrakty umožňují návratnost investice do infrastruktury. Ta se buduje s životností na 40 let,“ říká Petržílka. Spotové nebo krátkodobé kontrakty jsou podle něho také důležité, ale ty plynařům neumožní ufinancovat výstavbu nákladných plynovodů. „Plynárenství vždy stálo na stabilitě a dlouhodobých kontraktech. Jedině pak jsou firmy ochotny investovat do budování infrastruktury,“ přidává se Jiří Šimek E.On Energy.

Podle Huga Kysilky ze společnosti Vemex je potřeba, aby plynárenství a energetiku obecně ovlivňovali jen makroekonomové. „Nepouštějme do toho politiky, to je smrtelná cesta,“ prohlásil Kysilka. Podle Ludvíka mají politici má právo do energetiky zasahovat, například aby mohli uvalovat embarga na některé zdroje.

10.11. 2010, ekolist.cz , Martin Mach


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930