Přečtěte si

(18. 11. 2010)

Kolik platíme za komfort v dopravě

Nic není zadarmo, ani užívání dopravní infrastruktury na komfortní úrovni. A nejde jen o přímé investice.

V pražském hotelu Jalta na Václavském náměstí visela ve vzduchu následující otázka: Jak vysoká má být cena za uživatelský komfort a udržitelné prostředí? Ve čtvrtek 11. listopadu se zde totiž konala již pátá konference na téma dopravní infrastruktury, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskusi spolu s Fakultou dopravní ČVUT. Moderování akce se ujal jako obvykle Pavel Švagr, náměstek generálního ředitele ČD pro personální záležitosti.

Chybí zákon o hluku

Hlavní hygienik ČR Michael Vít se ve svém vystoupení zaměřil na ochranu proti hluku, který je podle Evropské komise jedním ze stěžejních problémů životního prostředí a v dopravě zvláště. Podle Víta chybí připravovaný zákon o hluku a sdílená odpovědnost na všech rozhodovacích úrovních. Vojtěch Máca z Centra pro otázky životního prostředí se v návaznosti na předřečníka věnoval udržitelné dopravě a optimalizaci jejích negativních dopadů včetně stanovení ekonomické hodnoty snížení hluku.

Podle Jiřího Landy ze společnosti CITYPLAN by měla být věnována bezpečnosti silniční dopravy stejná pozornost jako ochraně životního prostředí. Roční ztráty v důsledku dopravních nehod lze vyčíslit částkou 50 miliard korun! Usmrcených osob na silnicích sice v absolutních číslech ubývá, ale v počtu mrtvých na milion obyvatel stále vedeme před většinou zemí EU. Statisticky nejbezpečnějšími komunikacemi jsou dálnice, na silnicích nižších tříd jsou však bezpečnostní prvky dlouhodobě zanedbávány. Za posledních deset let zahynulo nárazem do stromů lemujících silnice přes 1 800 osob. Silničnímu provozu by výrazně prospělo uplatňování evropské směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, která však zatím platí závazně jen pro transevropské úseky.

Jak cestovat po městě

Na udržitelnost dopravní infrastruktury v městském prostředí se podíval nekonvenčním pohledem architekta a urbanisty Petr Bílek. Zkritizoval výstavbu radiálně okružního systému v Praze, který se měl budovat přesně opačně – nejdříve vnější, pak vnitřní okruh. Vyslovil se také pro výrazné posílení noční MHD nebo větší uživatelský komfort P+R parkovišť či autobusových nádraží. Jaroslav Martínek z Centra dopravního výzkumu zase propagoval cyklostezky a cyklistiku jako legitimní součást dopravy i moderního životního stylu.

Vizí dopravního stavitelství do roku 2012 se zabýval Miroslav Linhart ze společnosti Deloitte ČR. Nastínil, že vývoj může být jak protikrizový, tak pasivní i vyloženě restriktivní. Dopravní stavitelství je pochopitelně závislé na celkovém stavu ekonomiky a přístupu politické reprezentace.
Závěrečné vystoupení patřilo děkanovi Fakulty dopravní ČVUT Miroslavu Svítkovi, který zdůraznil interdisciplinární charakter dopravy a vyzdvihl význam inteligentních dopravních systémů. Rovněž informoval o zřízení několika studijních oborů, kterými fakulta reaguje na nové trendy v dopravě.

CO TAKÉ ZAZNĚLO NA FÓRU

• Pětinu obyvatel EU postihují
dopady hluku na zdraví.
• Podíl kolejové dopravy na produkci hluku je 1,7 procenta.
• Méně hluku a více emisí – nebo
to chceme opačně?
• Nejvíce lidí na silnicích zemře
po střetu s pevnou překážkou. • Silnice by nikdy neměla řidiče
překvapit.
• Stavby je nutno posuzovat z hlediska jejich životnosti.
• Ve stavebnictví není zákazník
středem zájmu.
• V dopravě je třeba hledat řešení pro lidi, kteří si váží sami sebe.
• Asi 75 procent jízd autem ve městě je do vzdálenosti pěti kilometrů.
• Veřejná doprava musí být
vstřícná.
• Pro stále větší počet lidí je kolo dopravní potřebou.

 

18.11. 2010, Železničář, Tomáš Mach


Zpět na seznam

Diskusní kalendář

« listopad 2017 »
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930